Zákon č. 67/2001 Sb.
PŘEDSEDA VLÁDY
vyhlašuje
úplné znění zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, jak vyplývá ze změn provedených
zákonem č. 425/1990 Sb., zákonem č. 40/1994 Sb., zákonem č. 203/1994 Sb., zákonem
č. 163/1998 Sb., zákonem č. 71/2000 Sb. a zákonem č. 237/2000 Sb.
ZÁKON
o požární ochraně
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
Úvodní ustanovení
§1
(1) Účelem zákona je vytvořit podmínky pro účinnou ochranu
života a zdraví občanů a majetku před požáry a pro poskytování pomoci při živelních
pohromách a jiných mimořádných událostech stanovením povinností ministerstev
a jiných správních úřadů, právnických a fyzických osob, postavení a působnosti
orgánů státní správy a samosprávy na úseku požární ochrany, jakož i postavení
a povinností jednotek požární ochrany.
(2) Každý je povinen počínat si tak, aby nezavdal příčinu
ke vzniku požáru, neohrozil život a zdraví osob, zvířata a majetek; při zdolávání
požárů, živelních pohrom a jiných mimořádných událostí je povinen poskytovat
přiměřenou osobní pomoc, nevystaví-li tím vážnému nebezpečí nebo ohrožení sebe
nebo osoby blízké anebo nebrání-li mu v tom důležitá okolnost, a potřebnou věcnou
pomoc. Ustanovení §20 tím není dotčeno.
ČÁST PRVNÍ
POVINNOSTI MINISTERSTEV A JINÝCH STÁTNÍCH ORGÁNŮ, PRÁVNICKÝCH A FYZICKÝCH OSOB
NA ÚSEKU POŽÁRNÍ OCHRANY
Oddíl první
Povinnosti ministerstev a jiných státních orgánů, právnických
osoba fyzických osob vykonávajících podnikatelskou činnost podle zvláštních
předpisů a fyzických osob
§2 Obecná ustanovení
(1) Ministerstva a jiné státní orgány a právnické osoby,
jakož i fyzické osoby vykonávající podnikatelskou činnost podle zvláštních předpisů
(dále jen "podnikající fyzické osoby") zabezpečují plnění povinností
vyplývajících pro ně z tohoto zákona, předpisů vydaných na jeho základě nebo
z jiných předpisů upravujících povinnosti na úseku požární ochrany (dále jen
"předpisy o požární ochraně") jako nedílnou součást své řídicí, hospodářské
nebo jiné základní činnosti a neodkladně odstraňují zjištěné nedostatky.
(2) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby plní povinnosti
na úseku požární ochrany ve všech prostorách, které užívají k provozování činnosti.
Za plnění povinností na úseku požární ochrany u právnických osob odpovídá statutární
orgán a u podnikajících fyzických osob tyto osoby nebo jejich odpovědný zástupce.
Provozuje-li činnost v prostorách více právnických osob nebo podnikajících fyzických
osob, plní povinnosti na úseku požární ochrany na místech, která užívají společně,
vlastník těchto prostor, není-li smlouvou mezi nimi sjednáno jinak. Součástí
smlouvy musí být i určení osoby odpovědné za plnění povinností na úseku požární
ochrany.
§3 Povinnosti ministerstev a jiných státních orgánů
(1) Ministerstva a jiné státní orgány v rozsahu své působnosti
spolupracují s Ministerstvem vnitra (dále jen "ministerstvo") při
zpracovávání koncepce rozvoje požární ochrany a ve vztahu k právnickým osobám,
které řídí, plní další úkoly na úseku požární ochrany stanovené na základě tohoto
zákona.
(2) Ministerstva a jiné státní orgány plní obdobně povinnosti
uložené jinak tímto zákonem právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám.
§4 Členění provozovaných činností podle požárního nebezpečí
(1) Podle míry požárního nebezpečí se provozované činnosti
člení do kategorií
a) bez zvýšeného požárního nebezpečí,
b) se zvýšeným požárním nebezpečím,
c) s vysokým požárním nebezpečím.
(2) Za provozované činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím
se považují činnosti
a) při nichž se vyskytují v jednom prostoru nebo požárním
úseku{1a} nebezpečné látky a přípravky, které jsou klasifikovány jako oxidující,
extrémně hořlavé, vysoce hořlavé a hořlavé{1b} v celkovém množství převyšujícím
1 000 kg těchto látek a přípravků v pevném stavu nebo 250 litrů těchto látek
a přípravků v kapalném stavu,
b) při nichž se vyskytují hořlavé nebo hoření podporující
plyny v zásobnících, případně v nádobách (sudech, lahvích nebo kartuších)
se součtem vnitřních objemů těchto nádob převyšujícím 100 litrů umístěných
v jednom prostoru nebo požárním úseku a v případě nádob na zkapalněné uhlovodíkové
plyny s celkovým množstvím možných náplní převyšujícím 60 kg umístěných v
jednom prostoru nebo požárním úseku,
c) u kterých se při výrobě nebo manipulaci vyskytuje hořlavý
prach nebo páry hořlavých kapalin v ovzduší nebo v zařízení v takové míře,
že nelze vyloučit vznik výbušné koncentrace nebo se hořlavý prach usazuje
v souvislé vrstvě nejméně 1 mm,
d) ve výrobních provozech, ve kterých se na pracovištích
s nejméně třemi zaměstnanci vyskytuje nahodilé požární zatížení 15 kg/m2 a
vyšší,
e) v prostorách, ve kterých se vyskytuje nahodilé požární
zatížení 120 kg/m2 a vyšší,
f) při nichž se používá otevřený oheň nebo jiné zdroje zapálení
v bezprostřední přítomnosti hořlavých látek v pevném, kapalném nebo plynném
stavu, kromě lokálních spotřebičů a zdrojů tepla určených k vytápění, vaření
a ohřevu vody,
g) v budovách{1c} o sedmi a více nadzemních podlažích nebo
o výšce větší než 22,5 m, kromě bytových domů,{1d}
h) ve stavbách pro shromažďování většího počtu osob,{1e}
ve stavbách pro obchod,{1f} ve stavbách ubytovacích zařízení{1g} a ve stavbách,
které jsou na základě kolaudačního rozhodnutí určeny pro osoby se sníženou
schopností pohybu a orientace,{1h}
i) v podzemních prostorách určených pro poskytování služeb
nebo obchod s nahodilým požárním zatížením 15 kg/m2 a vyšším, ve kterých se
může současně vyskytovat 7 a více osob,
j) u kterých nejsou běžné podmínky pro zásah.
(3) Za provozované činnosti s vysokým požárním nebezpečím
se považují činnosti
a) při nichž se vyskytují nebezpečné látky a přípravky,
které jsou klasifikovány jako oxidující, extrémně hořlavé, vysoce hořlavé
a hořlavé{1b} v celkovém množství větším než 5 000 tun,
b) při nichž se vyrábějí nebo plní do zásobníků, cisteren
nebo nádob hořlavé kapaliny nebo hořlavé plyny anebo hoření podporující plyny
s roční produkcí 5 000 tun a vyšší,
c) v provozech, ve kterých se přečerpáváním a zvyšováním
tlaku zabezpečuje přeprava nebezpečných látek a přípravků v kapalném nebo
plynném stavu, které jsou klasifikovány jako extrémně hořlavé, vysoce hořlavé
a hořlavé v potrubí o vnitřním průměru 0,8 m a větším,
d) v budovách o 15 a více nadzemních podlažích nebo o výšce
větší než 45 m,
e) v podzemních prostorách s nahodilým požárním zatížením
15 kg/m2 a vyšším, ve kterých se může současně vyskytovat více než 200 osob.
(4) Za provozované činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí
se považují činnosti, které nejsou uvedené v odstavcích 2 a 3.
(5) Vyjde-li najevo, že právnická osoba nebo podnikající
fyzická osoba se nesprávně začlenila do kategorie podle odstavce 1, rozhodne
o jejím správném začlenění příslušný orgán státního požárního dozoru.
§5 Povinnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob
(1) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny
a) obstarávat a zabezpečovat v potřebném množství a druzích
požární techniku, věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní
zařízení se zřetelem na požární nebezpečí provozované činnosti a udržovat
je v provozuschopném stavu. U vyhrazené požární techniky, věcných prostředků
požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení, kromě výrobků stanovených
podle zvláštních právních předpisů,{1i} lze instalovat a používat pouze schválené
druhy,
b) vytvářet podmínky pro hašení požárů a pro záchranné práce,
zejména udržovat volné příjezdové komunikace a nástupní plochy pro požární
techniku, únikové cesty a volný přístup k nouzovým východům, k rozvodným zařízením
elektrické energie, k uzávěrům vody, plynu, topení a produktovodům, k věcným
prostředkům požární ochrany a k ručnímu ovládání požárně bezpečnostních zařízení,
c) dodržovat technické podmínky a návody vztahující se k
požární bezpečnosti výrobků nebo činností,
d) označovat pracoviště a ostatní místa příslušnými bezpečnostními
značkami, příkazy, zákazy a pokyny ve vztahu k požární ochraně, a to včetně
míst, na kterých se nachází věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní
zařízení,
e) pravidelně kontrolovat prostřednictvím odborně způsobilé
osoby (§11 odst. 1), technika požární ochrany (§11 odst. 2) nebo preventisty
požární ochrany (§11 odst. 6) dodržování předpisů o požární ochraně a neprodleně
odstraňovat zjištěné závady,
f) umožnit orgánu státního požárního dozoru provedení kontroly
plnění povinností na úseku požární ochrany, poskytovat mu požadované doklady,
dokumentaci a informace vztahující se k zabezpečování požární ochrany v souladu
s tímto zákonem a ve stanovených lhůtách splnit jím uložená opatření,
g) poskytovat bezúplatně orgánu státního požárního dozoru
výrobky nebo vzorky nezbytné k provedení požárně technické expertizy ke zjištění
příčiny vzniku požáru,
h) bezodkladně oznamovat územně příslušnému operačnímu středisku
hasičského záchranného sboru kraje{1j} každý požár vzniklý při činnostech,
které provozují, nebo v prostorách, které vlastní nebo užívají.
(2) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby nesmí vypalovat
porosty. Při spalování hořlavých látek na volném prostranství jsou povinny,
se zřetelem na rozsah této činnosti, stanovit opatření proti vzniku a šíření
požáru. Spalování hořlavých látek na volném prostranství včetně navrhovaných
opatření jsou povinny předem oznámit územně příslušnému hasičskému záchrannému
sboru kraje,{1j} který může stanovit další podmínky pro tuto činnost, popřípadě
může takovou činnost zakázat. Ustanovení zvláštních právních předpisů nejsou
tímto dotčena.{1k}
Povinnosti právnických osob a podnikajících fyzických
osob
§6
(1) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby provozující
činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím a s vysokým požárním nebezpečím jsou
dále povinny
a) stanovit organizaci zabezpečení požární ochrany s ohledem
na požární nebezpečí provozované činnosti,
b) prokazatelným způsobem stanovit a dodržovat podmínky požární
bezpečnosti provozovaných činností, případně technologických postupů a zařízení,
nejsou-li podmínky provozování činností a zabezpečování údržby a oprav zařízení
stanoveny zvláštním právním předpisem,
c) zajišťovat údržbu, kontroly a opravy technických a technologických
zařízení způsobem a ve lhůtách stanovených podmínkami požární bezpečnosti
nebo výrobcem zařízení,
d) stanovit z hlediska požární bezpečnosti požadavky na odbornou
kvalifikaci osob pověřených obsluhou, kontrolou, údržbou a opravami technických
a technologických zařízení, pokud to není stanoveno zvláštními právními předpisy,{1l}
a zabezpečit provádění prací, které by mohly vést ke vzniku požáru, pouze
osobami s příslušnou kvalifikací,
e) mít k dispozici požárně technické charakteristiky vyráběných,
používaných, zpracovávaných nebo skladovaných látek a materiálů potřebné ke
stanovení preventivních opatření k ochraně života a zdraví osob a majetku.
(2) Podmínky požární bezpečnosti provozovaných činností podle
odstavce 1 písm. b) musí odpovídat stavu vědeckých a technických poznatků známých
v době jejich stanovení.
§6a
(1) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které provozují
činnosti s vysokým požárním nebezpečím, jsou dále povinny prostřednictvím odborně
způsobilé osoby (§11 odst. 1) zabezpečit posouzení požárního nebezpečí z hlediska
ohrožení osob, zvířat a majetku a plnění dalších povinností na úseku požární
ochrany.
(2) Posouzení požárního nebezpečí obsahuje
a) zjištění a zhodnocení rozhodujících vlivů z hlediska
možnosti vzniku a šíření požáru, vyjádření a posouzení rizik ohrožení osob,
zvířat a majetku, zhodnocení možností provedení záchranných prací a účinné
likvidace požáru včetně popisu jeho možných následků,
b) stanovení systému řízení požární ochrany se zaměřením
na snížení pravděpodobnosti vzniku požáru, jeho šíření a ohrožení osob, zvířat
a majetku,
c) návrhy na opatření včetně stanovení lhůt k jejich plnění.
(3) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které provozují
činnosti s vysokým požárním nebezpečím, předkládají posouzení požárního nebezpečí
ke schválení orgánu státního požárního dozoru před zahájením jimi provozované
činnosti.
(4) Zjistí-li orgán státního požárního dozoru, že posouzení
požárního nebezpečí předložené ke schválení vykazuje nedostatky, pro které je
nelze schválit, vrátí je předkladateli zpět s uvedením důvodů a současně stanoví
přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků. Jinak toto posouzení schválí bez zbytečného
odkladu.
(5) Změní-li se charakter, podmínky nebo rozsah provozované
činnosti zakládající povinnost podle odstavce 1, právnické osoby nebo podnikající
fyzické osoby bez zbytečného odkladu uvědomí písemně o této skutečnosti orgán
státního požárního dozoru a podle jeho pokynů posouzení požárního nebezpečí
doplní, přepracují nebo předloží ke schválení nové posouzení požárního nebezpečí.
(6) Opatření a lhůty vyplývající ze schváleného posouzení
požárního nebezpečí jsou právnické osoby a podnikající fyzické osoby povinny
plnit.
(7) Osoba zpracovávající posouzení požárního nebezpečí podle
§11 odst. 1 je odpovědná za věcnou a formální správnost zpracované dokumentace.
§6b
Prováděcí právní předpis stanoví
a) hodnoty nahodilého požárního zatížení pro účely členění
činností podle požárního nebezpečí,
b) vymezení složitých podmínek pro zásah,
c) množství, druhy a způsob vybavení prostor právnických
osob a podnikajících fyzických osob věcnými prostředky požární ochrany a požárně
bezpečnostními zařízeními, jakož i požadavky na jejich projektování, montáž,
provoz, kontrolu, údržbu a opravy,
d) druhy vyhrazené požární techniky, věcných prostředků požární
ochrany a požárně bezpečnostních zařízení,
e) způsob vytváření podmínek pro hašení požáru a pro záchranné
práce,
f) lhůty a způsob provádění kontrol dodržování předpisů o
požární ochraně,
g) postup při poskytování výrobků a vzorků orgánu státního
požárního dozoru k provedení požárně technické expertizy za účelem zjišťování
příčin vzniku požáru,
h) způsob určení podmínek požární bezpečnosti při činnostech
se zvýšeným požárním nebezpečím a vysokým požárním nebezpečím,
i) způsob posuzování požárního nebezpečí.
§7
(1) Vlastník nebo uživatel zdrojů vody pro hašení požárů
je povinen tyto udržovat v takovém stavu, aby bylo umožněno použití požární
techniky a čerpání vody pro hašení požárů.
(2) Vlastník nebo uživatel lesů v souvislých lesních porostech
o celkové výměře vyšší než 50 hektarů je povinen zabezpečit v době zvýšeného
nebezpečí vzniku požáru, nad rámec povinností stanovených v §5, opatření pro
včasné zjištění požáru v lesích a proti jeho rozšíření pomocí hlídkové činnosti
s potřebným množstvím sil a prostředků požární ochrany, pokud tak neučiní Ministerstvo
zemědělství podle zvláštního zákona.{1m}
§8
zrušen
§9
zrušen
§10
zrušen
§11 Odborná způsobilost
(1) Plnění povinností podle §6a odst. 1, §16 odst. 1 a §16a
mohou zabezpečovat pouze odborně způsobilé osoby, není-li dále stanoveno jinak.
Odborně způsobilými osobami se rozumí znalci a znalecké ústavy v základním oboru
požární ochrany zapsaní v seznamu znalců a znaleckých ústavů vedených krajskými
soudy, fyzické osoby, které jsou absolventy škol požární ochrany nebo absolventy
vysokoškolského studia, jehož součástí je ověřovací program pro odbornou způsobilost
na úseku požární ochrany schválený ministerstvem, který odpovídá požadavkům
uvedeným v odstavci 4, nebo fyzické osoby, které složily zkoušku odborné způsobilosti
před komisí ustavenou ministerstvem. Za odborně způsobilé osoby se považují
též příslušníci Hasičského záchranného sboru České republiky (dále jen "hasičský
záchranný sbor"),{1j} vykonávající funkce stanovené prováděcím předpisem
k zákonu o hasičském záchranném sboru.
(2) Plnění povinností vyplývajících z §5, 6, §16 odst. 1
a §16a mohou zabezpečovat technici požární ochrany. Odborná způsobilost k výkonu
funkce technika požární ochrany se získává složením zkoušky odborné způsobilosti
před komisí ustavenou ministerstvem.
(3) Fyzickým osobám uvedeným v odstavcích 1 a 2 vydá ministerstvo
osvědčení o odborné způsobilosti (dále jen "osvědčení"). Ministerstvo
může na návrh orgánu státního požárního dozoru rozhodnout o odejmutí osvědčení
tomu, kdo při výkonu činnosti odborně způsobilé osoby nebo technika požární
ochrany vykazuje závažné nedostatky.
(4) Při zkoušce odborné způsobilosti se ověřuje znalost zejména
a) právních předpisů a technických předpisů na úseku požární
ochrany,
b) požární bezpečnosti staveb a technologií,
c) posuzování činností s vysokým požárním nebezpečím,
d) funkcí a technických vlastností požární techniky, věcných
prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení,
e) fyzikálních a chemických procesů hoření, výbuchů, hašení
a toxických účinků zplodin hoření.
(5) Činnost odborně způsobilé osoby a technika požární ochrany
může být vykonávána v pracovněprávním vztahu{1n} anebo na základě zvláštního
zákona.{1o}
(6) Plnění úkolů podle §5 odst. 1 písm. d) a e) a §16a odst.
1 písm. c) může vykonávat preventista požární ochrany. Preventista požární ochrany
vykonává činnost na základě absolvování odborné přípravy (§16 odst. 1).
(7) Osoba odborně způsobilá podle odstavce 1 má odbornou
způsobilost i k výkonu činnosti technika požární ochrany. Osoba odborně způsobilá
podle odstavce 2 má odbornou způsobilost i k plnění úkolů podle odstavce 6.
(8) Prováděcí právní předpis stanoví způsob ověřování odborné
způsobilosti, vydávání a odnímání osvědčení, obsah a rozsah odborné přípravy.
§12
zrušen
§13 Preventivní požární hlídka
(1) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby zřizují preventivní
požární hlídky
a) v prostorách s nejméně třemi zaměstnanci, ve kterých
provozují činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím nebo s vysokým požárním
nebezpečím,
b) v případech, kdy tak stanoví nařízení kraje [§27 odst.
1 písm. f)], nařízení okresního úřadu [§28 písm. c)] nebo obecně závazná vyhláška
obce [§29 odst. 1 písm. o)].
(2) Úkolem preventivní požární hlídky je dohlížet na dodržování
předpisů o požární ochraně a v případě vzniku požáru provést nutná opatření
k záchraně ohrožených osob, přivolat jednotku požární ochrany a zúčastnit se
likvidace požáru.
§14
zrušen
§15 Dokumentace požární ochrany
(1) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby provozující
činnosti uvedené v §4 odst. 2 a 3 jsou povinny zpracovávat předepsanou dokumentaci
požární ochrany, plnit podmínky požární bezpečnosti v ní stanovené a udržovat
ji v souladu se skutečným stavem.
(2) Prováděcí právní předpis stanoví druhy, obsah a vedení
dokumentace požární ochrany.
§16 Školení a odborná příprava zaměstnanců o požární ochraně
(1) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby provozující
činnosti uvedené v §4 odst. 2 nebo 3 jsou povinny zabezpečit pravidelné školení
zaměstnanců o požární ochraně a odbornou přípravu zaměstnanců zařazených do
preventivních požárních hlídek, jakož i preventistů požární ochrany.
(2) Povinnost školení zaměstnanců o požární ochraně se vztahuje
na všechny fyzické osoby, které jsou v pracovním nebo jiném obdobném poměru
k právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě.{1n} Školení se provádí zvlášť
pro vedoucí zaměstnance a zvlášť pro ostatní zaměstnance.
(3) Pro fyzické osoby, které se příležitostně zdržují na
pracovištích právnických osob nebo podnikajících fyzických osob, se školení
o požární ochraně zabezpečuje, jestliže tyto osoby vykonávají činnosti uvedené
v §4 odst. 2 a 3 nebo přicházejí do styku s těmito činnostmi.
(4) Prováděcí právní předpis stanoví druhy, obsah, rozsah
a lhůty školení zaměstnanců o požární ochraně, jakož i odborné přípravy preventistů
požární ochrany a zaměstnanců zařazených do preventivních požárních hlídek.
§16a
(1) U právnických osob a podnikajících fyzických osob provozujících
činnosti uvedené v §4 odst. 2 provádí
a) odborně způsobilá osoba nebo technik požární ochrany
školení vedoucích zaměstnanců o požární ochraně,
b) odborně způsobilá osoba nebo technik požární ochrany odbornou
přípravu preventistů požární ochrany a zaměstnanců zařazených do preventivních
požárních hlídek,
c) proškolený vedoucí zaměstnanec nebo preventista požární
ochrany školení ostatních zaměstnanců o požární ochraně.
(2) U právnických osob a podnikajících fyzických osob provozujících
činnosti uvedené v §4 odst. 3 provádí
a) odborně způsobilá osoba nebo technik požární ochrany
školení vedoucích zaměstnanců o požární ochraně,
b) odborně způsobilá osoba odbornou přípravu preventistů
požární ochrany a zaměstnanců zařazených do preventivních požárních hlídek,
c) technik požární ochrany nebo proškolený vedoucí zaměstnanec
školení ostatních zaměstnanců o požární ochraně.
§17 Základní povinnosti fyzických osob
(1) Fyzická osoba je povinna
a) počínat si tak, aby nedocházelo ke vzniku požáru, zejména
při používání tepelných, elektrických, plynových a jiných spotřebičů a komínů,
při skladování a používání hořlavých nebo požárně nebezpečných látek, manipulaci
s nimi nebo s otevřeným ohněm či jiným zdrojem zapálení,
b) zajistit přístup k rozvodným zařízením elektrické energie
a k uzávěrům plynu, vody a topení,
c) plnit příkazy a dodržovat zákazy týkající se požární ochrany
na označených místech,
d) obstarat požárně bezpečnostní zařízení a věcné prostředky
požární ochrany v rozsahu stanoveném zákonem,
e) zajistit přístup k požárně bezpečnostním zařízením a věcným
prostředkům požární ochrany za účelem jejich včasného použití a dále udržovat
tato zařízení a věcné prostředky v provozuschopném stavu; uvedené povinnosti
se vztahují na osoby, které mají uvedená zařízení a věcné prostředky ve vlastnictví
či užívání,
f) vytvářet v prostorách ve svém vlastnictví nebo užívání
podmínky pro rychlé zdolání požáru a pro záchranné práce,
g) umožnit orgánu státního požárního dozoru provedení potřebných
úkonů při zjišťování příčiny vzniku požáru a v odůvodněných případech mu bezúplatně
poskytnout výrobky nebo vzorky k provedení požárně technické expertizy ke
zjištění příčiny vzniku požáru,
h) oznamovat bez odkladu územně příslušnému hasičskému záchrannému
sboru každý požár vzniklý při činnostech, které vykonává, nebo v prostorách,
které vlastní nebo užívá,
i) dodržovat podmínky nebo návody vztahující se k požární
bezpečnosti výrobků nebo činností.
(2) Ten, kdo je povinen vykonávat dohled nad osobami, které
nemohou posoudit následky svého jednání, je povinen podle zvláštních zákonů
dbát, aby tyto osoby svým jednáním nezpůsobily požár.
(3) Fyzická osoba nesmí
a) vědomě bezdůvodně přivolat jednotku požární ochrany nebo
zneužít linku tísňového volání,
b) provádět práce, které mohou vést ke vzniku požáru, pokud
nemá odbornou způsobilost požadovanou pro výkon takových prací zvláštními právními
předpisy,{1l}
c) poškozovat, zneužívat nebo jiným způsobem znemožňovat použití
hasicích přístrojů nebo jiných věcných prostředků požární ochrany a požárně
bezpečnostních zařízení,
d) omezit nebo znemožnit použití označených nástupních ploch
pro požární techniku,
e) používat barevné označení vozidel, lodí a letadel jednotek
požární ochrany,
f) provádět vypalování porostů.
(4) Fyzická osoba je povinna umožnit výkon státního požárního
dozoru podle §35 a ve stanovené lhůtě splnit opatření uložená orgánem státního
požárního dozoru.
(5) Prováděcí právní předpis stanoví některé podmínky požární
bezpečnosti podle odstavce 1 písm. a).
Oddíl druhý
Pomoc při zdolávání požárů
§18 Osobní pomoc
Každý je povinen v souvislosti se zdoláváním požáru
a) provést nutná opatření pro záchranu ohrožených osob,
b) uhasit požár, jestliže je to možné, nebo provést nutná
opatření k zamezení jeho šíření,
c) ohlásit neodkladně na určeném místě zjištěný požár nebo
zabezpečit jeho ohlášení,
d) poskytnout osobní pomoc jednotce požární ochrany na výzvu
velitele zásahu, velitele jednotky požární ochrany nebo obce.
§19 Věcná pomoc
Každý je povinen na výzvu velitele zásahu, velitele jednotky požární ochrany
nebo obce poskytnout dopravní prostředky, zdroje vody, spojová zařízení a jiné
věci potřebné ke zdolání požáru.
§20 Vynětí z povinnosti poskytnout osobní a věcnou pomoc
(1) Povinnost poskytovat pomoc uvedenou v §18 a 19 se nevztahuje
na
a) útvary a vojáky ozbrojených sil České republiky, útvary
a příslušníky Policie České republiky, Bezpečnostní informační služby a Vězeňské
služby, jestliže by poskytnutím pomoci byl vážně ohrožen důležitý zájem služby,
b) právnické osoby a podnikající fyzické osoby v oblasti
veřejné hromadné dopravy, energetiky a spojů a jejich zaměstnance, jestliže
by poskytnutí pomoci mohlo mít za následek závažnou poruchu provozu u těchto
právnických osob a podnikajících fyzických osob, nebo jiný závažný následek,
c) právnické osoby a podnikající fyzické osoby v oblasti
zdravotnictví a jejich zaměstnance, jestliže by poskytnutím pomoci bylo vážně
ohroženo plnění úkolů podle zvláštních předpisů.{1p}
(2) Fyzická osoba není povinna poskytnout pomoc uvedenou
v §18 a 19, jestliže jí v tom brání důležitá okolnost nebo jestliže by tím vystavila
vážnému ohrožení sebe nebo osoby blízké.
§20a Náhrada ušlého výdělku
(1) Poskytne-li fyzická osoba, která podniká nebo je samostatně
výdělečně činná, osobní pomoc jednotce požární ochrany na výzvu velitele zásahu,
velitele jednotky požární ochrany nebo obce, náleží jí náhrada ušlého výdělku
v prokázané výši.
(2) O náhradě rozhoduje a tuto poskytuje hasičský záchranný
sbor kraje, v jehož územním obvodu požár vznikl. Náhradu je nutno uplatnit do
tří měsíců, nejpozději však do dvou let ode dne vzniku nároku, jinak tento nárok
zanikne.
§21 Náhrada výdajů
(1) Jestliže jsou s poskytnutím věcné pomoci spojeny výdaje,
patří tomu, kdo je poskytl, náhrada výdajů. Právo na náhradu výdajů může oprávněný
uplatnit do tří měsíců ode dne, kdy je zjistil, nejpozději do dvou let od jejich
vzniku; jinak toto právo zanikne. Právo na náhradu výdajů se uplatňuje u hasičského
záchranného sboru kraje, v jehož územním obvodu požár vznikl. Hasičský záchranný
sbor kraje o náhradě výdajů rozhoduje a tuto náhradu poskytuje.
(2) Jestliže právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba
poskytly věcnou pomoc při zdolávání požárů jiné právnické osobě nebo podnikající
fyzické osobě, mají právo na náhradu výdajů s touto pomocí spojených. Náhradu
výdajů poskytuje ten, komu byla věcná pomoc poskytnuta.
(3) Ustanoveními odstavců 1 a 2 není dotčeno právo na náhradu
škody.
§22 Vstup na nemovitosti
(1) Vlastník (správce, uživatel) nemovitosti je povinen umožnit
vstup na nemovitost k provedení opatření nutných ke zdolání požáru nebo k zamezení
jeho šíření, popřípadě k provedení jiných záchranných prací, zejména vyklidit
nebo strpět vyklizení pozemku, odstranit nebo strpět odstranění staveb, jejich
částí nebo porostů. O potřebě a rozsahu těchto opatření rozhoduje velitel zásahu.
(2) Je-li to nezbytně nutné pro účely cvičení jednotky požární
ochrany, vlastník (správce, uživatel) nemovitosti je povinen umožnit vstup na
nemovitost; o tomto vstupu musí být hasičským záchranným sborem kraje nebo obcí,
které cvičení jednotky požární ochrany organizují, předem uvědomen, a to nejméně
24 hodiny před zahájením cvičení. Přitom se musí dbát, aby cvičením jednotky
požární ochrany bylo co nejméně rušeno užívání nemovitosti a aby nevznikly škody,
kterým lze zabránit.
(3) Nesouhlasí-li vlastník (správce, uživatel) nemovitosti
se vstupem na nemovitost podle odstavce 2, rozhodne hasičský záchranný sbor
kraje nebo obec, které cvičení jednotky požární ochrany organizují, o tom, zda
vstup na nemovitost je pro cvičení této jednotky nutný. To neplatí, jde-li o
obydlí, kam lze vstupovat jen s předchozím souhlasem vlastníka nebo uživatele.
ČÁST DRUHÁ
Státní správa a samospráva na úseku požární ochrany
Oddíl první
Orgány státní správy a samosprávy a jejich působnost
§23
Správními úřady na úseku požární ochrany jsou ministerstvo, hasičský záchranný
sbor kraje a okresní úřady. Úkoly státní správy na úseku požární ochrany stanovené
na základě tohoto zákona plní v přenesené působnosti také orgány krajů{2a} a
orgány obcí.
Ministerstvo
§24
(1) Ministerstvo na úseku požární ochrany
a) schvaluje koncepci organizace a rozvoje požární ochrany,
b) předkládá Ministerstvu financí návrh rozpočtu hasičského
záchranného sboru a návrh na poskytnutí dotací občanským sdružením,
c) předkládá Ministerstvu financí návrh účelové dotace pro
jednotky sborů dobrovolných hasičů obcí,
d) zabezpečuje ve spolupráci s Ministerstvem financí uvolňování
finančních prostředků ze státního rozpočtu na investiční dotace na pořízení
a obnovu požární techniky pro obce, jejichž jednotky požární ochrany jsou
určeny požárním poplachovým plánem okresu k zásahům mimo svůj územní obvod
(dále jen "vybrané obce"),
e) po projednání s Ministerstvem obrany organizuje požární
ochranu pro období stavu ohrožení státu a válečného stavu a zabezpečuje přípravu
na činnost v tomto období,{2b}
f) řídí výkon státní správy,
g) vykonává státní požární dozor a je dotčeným orgánem státní
správy na úseku požární ochrany,
h) kontroluje plnění úkolů, které tento zákon ukládá hasičským
záchranným sborům krajů,
i) řídí odbornou přípravu a usměrňuje po odborné stránce
výkon služby v jednotkách požární ochrany,
j) zabezpečuje výzkum a vývoj,
k) stanoví postup zjišťování příčin vzniku požárů a v závažných
případech se zjišťování těchto příčin zúčastňuje; zpracovává rozbory příčin
vzniku požárů,
l) stanoví zaměření preventivně výchovné, propagační a ediční
činnosti na úseku požární ochrany a podílí se na jejím zabezpečování,
m) vytváří a provozuje informační systém požární ochrany,
n) na vyžádání hasičského záchranného sboru kraje poskytuje
odbornou a metodickou pomoc při posuzování dokumentace staveb a technologií
zvláštního významu,
o) soustřeďuje a vyhodnocuje informace potřebné pro zásahy
jednotek požární ochrany a ústřední řízení záchranných prací,
p) zabezpečuje statistické sledování požárů a mimořádných
událostí se zásahy jednotek požární ochrany,
q) zabezpečuje provádění požárně technických expertíz,
r) zajišťuje mezinárodní spolupráci hasičského záchranného
sboru.
(2) Ministerstvo je oprávněno stanovit prováděcím právním
předpisem technické podmínky požární ochrany staveb a technologií, podmínky
požární bezpečnosti výrobků a činností, u nichž hrozí nebezpečí vzniku požárů
a technické podmínky požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a
požárně bezpečnostních zařízení.
§25
(1) Ministerstvo je orgánem státní správy ve věcech škol
požární ochrany.{3} V rámci této působnosti zřizuje, zrušuje a řídí střední
školy požární ochrany a vyšší odborné školy požární ochrany, provádí v nich
inspekci výchovy a vzdělávání a hospodářsky je zabezpečuje.
(2) Výkon státní správy ve škole požární ochrany provádí
ředitel, který
a) řídí školu, plní povinnosti vedoucího organizace, jmenuje
a odvolává své zástupce, odpovídá za plnění učebních plánů a učebních osnov,
za odbornou a pedagogickou úroveň výchovně vzdělávací práce školy, za vytvoření
podmínek pro výkon školní inspekce a přijetí následných opatření, kontroluje
práci pedagogických pracovníků a ostatních pracovníků a studijní výsledky
žáků,
b) rozhoduje o přijetí ke studiu, o přerušení studia, o přiznání
a odnětí stipendia a hmotného zabezpečení žákům škol, o podmíněném vyloučení
ze studia a o vyloučení ze studia, o žádosti žáka ke změně studijního oboru
a opakování ročníku,
c) zajišťuje, aby zákonní zástupci nezletilého žáka a zletilí
žáci byli informováni o průběhu vzdělávání a výchovy žáka.
(3) Prováděcí právní předpis stanoví finanční a hmotné zabezpečení
žáků, organizaci přijímacího řízení, průběh studia a jeho ukončování.
§26 Hasičský záchranný sbor
(1) Generální ředitelství hasičského záchranného sboru (dále
jen "generální ředitelství") plní úkoly ministerstva na úseku požární
ochrany uvedené v §24 odst. 1 a §25 odst. 1.
(2) Hasičský záchranný sbor kraje
a) zpracovává koncepci požární ochrany kraje,
b) vykonává státní požární dozor a je dotčeným orgánem státní
správy na úseku požární ochrany,
c) kontroluje plnění nařízení orgánů kraje a okresního úřadu
vydaných na úseku požární ochrany,
d) odpovídá za připravenost a akceschopnost jednotek hasičského
záchranného sboru kraje,
e) zabezpečuje výstavbu a údržbu objektů pro potřeby hasičského
záchranného sboru,
f) řídí po odborné stránce výkon služby v jednotkách požární
ochrany,
g) koordinuje zabezpečování požární ochrany v kraji s ostatními
orgány,
h) soustřeďuje podklady pro zabezpečení materiálních a finančních
prostředků jednotek sborů dobrovolných hasičů vybraných obcí,
i) zpracovává podklady k vydání právních předpisů pro příslušné
správní orgány kraje a okresní úřady v oblastech, které vymezuje zákon,
j) soustřeďuje a vyhodnocuje informace potřebné pro zásahy
jednotek požární ochrany a řízení záchranných prací,
k) zabezpečuje statistické sledování požárů a mimořádných
událostí se zásahy jednotek požární ochrany na území kraje,
l) v rozsahu stanoveném ministerstvem řídí a organizuje odbornou
přípravu příslušníků, velitelů jednotek hasičských záchranných sborů podniků,
velitelů a strojníků jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí, velitelů a strojníků
jednotek sborů dobrovolných hasičů podniků,
m) projednává přestupky a správní delikty na úseku požární
ochrany,
n) zpracovává jedenkrát ročně zprávu o stavu požární ochrany
v kraji a předkládá ji krajskému úřadu a přednostům okresních úřadů v kraji,
o) zabezpečuje preventivně výchovnou, propagační a ediční
činnost na úseku požární ochrany podle zaměření stanoveného ministerstvem.
§27 Kraj
(1) Orgány kraje v přenesené působnosti
a) projednávají koncepci požární ochrany v kraji,
b) vytvářejí podmínky pro dislokaci a vybavení jednotek hasičského
záchranného sboru,
c) vydávají nařízením kraje požární poplachový plán kraje
a stanoví podmínky k zabezpečení plošného pokrytí území kraje jednotkami požární
ochrany a podmínky k zabezpečení zdrojů vody k hašení požárů,
d) organizují s hasičským záchranným sborem kraje požární
ochranu v období stavu ohrožení státu a válečného stavu,
e) hradí k zabezpečení plošného pokrytí území kraje jednotkami
požární ochrany náklady jednotkám sborů dobrovolných hasičů vybraných obcí
spojené se zásahy mimo jejich územní obvod a podílí se na financování jejich
akceschopnosti, pořízení a obnově požární techniky,
f) stanoví nařízením kraje podmínky k zabezpečení
1. požární ochrany v době zvýšeného nebezpečí vzniku
požáru,
2. požární ochrany v budovách zvláštního významu,
3. požární ochrany při akcích, kterých se zúčastňuje větší
počet osob.
(2) Kraj v samostatné působnosti
a) projednává roční zprávu o stavu požární ochrany v kraji,
b) k zabezpečení plošného pokrytí území kraje jednotkami
požární ochrany přispívá
1. hasičskému záchrannému sboru kraje na financování
jeho potřeb,
2. obcím na financování potřeb jejich jednotek sborů dobrovolných
hasičů obcí.
§28 Okresní úřad
Okresní úřad na úseku požární ochrany nařízením okresního úřadu
a) vydává požární poplachový plán okresu,
b) určuje zdroje vody pro hašení požárů,
c) stanoví podmínky k zabezpečení požární ochrany v době
zvýšeného nebezpečí vzniku požárů a při akcích, kterých se zúčastňuje větší
počet osob.
§29 Obec
(1) Obec v samostatné působnosti na úseku požární ochrany
a) zřizuje jednotku sboru dobrovolných hasičů obce, která
provádí hašení požárů a záchranné práce při živelních pohromách a jiných mimořádných
událostech a plní další úkoly podle zvláštního právního předpisu{3a} ve svém
územním obvodu; členům jednotky sboru dobrovolných hasičů obce za hašení požárů
a záchranné práce při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech
v mimopracovní době poskytuje odměnu,
b) udržuje akceschopnost jednotky sboru dobrovolných hasičů
obce,
c) zabezpečuje odbornou přípravu členů jednotky sboru dobrovolných
hasičů obce,
d) zabezpečuje materiální a finanční potřeby jednotky sboru
dobrovolných hasičů obce a požární ochrany,
e) zajišťuje péči o členy jednotky sboru dobrovolných hasičů
obce, jakož i péči o zaměstnance zařazené v jednotkách hasičských záchranných
sborů podniků, členy jiných jednotek sborů dobrovolných hasičů obce nebo podniků,
popřípadě i o osoby vyzvané k poskytnutí osobní pomoci podle §18, jestliže
zasahují za ztížených podmínek nebo u déle trvajícího zásahu na území obce,
f) poskytuje náhradu ušlého výdělku členu jednotky sboru
dobrovolných hasičů obce, který se ve své pracovní době{3b} nebo v době, ze
které mu plyne příjem z podnikání nebo jiné samostatně výdělečné činnosti,
zúčastní zásahu při požáru nebo jiných záchranných prací při živelních pohromách
nebo jiných mimořádných událostech nebo nařízeného cvičení anebo nařízené
odborné přípravy,
g) zabezpečuje a hradí pro členy jednotky sboru dobrovolných
hasičů obce preventivní zdravotní prohlídky,
h) zabezpečuje výstavbu a údržbu objektů požární ochrany
a požárně bezpečnostních zařízení, zejména pro potřeby svého územního obvodu,
i) zpracovává stanovenou dokumentaci požární ochrany,
j) zřizuje ohlašovnu požárů a další místa, odkud lze hlásit
požár,
k) zabezpečuje zdroje vody pro hašení požárů a jejich trvalou
použitelnost a stanoví další zdroje vody pro hašení požárů a podmínky pro
zajištění jejich trvalé použitelnosti,
l) umožňuje dislokaci jednotek hasičského záchranného sboru
v katastrálním území obce podle nařízení kraje a přispívá na provoz a vybavení
těchto jednotek,
m) spolupracuje se sousedními obcemi při plnění úkolů k zabezpečení
požární ochrany; za tím účelem mohou obce soustřeďovat finanční prostředky,
n) organizuje preventivně výchovnou činnost,
o) obecně závaznou vyhláškou
1. vydává požární řád obce,
2. stanoví podmínky k zabezpečení požární ochrany při akcích,
kterých se zúčastní větší počet osob.
(2) Obec plní obdobně povinnosti uložené tímto zákonem právnickým
osobám a podnikajícím fyzickým osobám.
(3) Obec v přenesené působnosti na úseku požární ochrany
a) zajišťuje účast velitelů a strojníků jednotky sboru
dobrovolných hasičů obce na jejich odborné přípravě,
b) zajišťuje úkoly požární ochrany pro období stavu ohrožení
státu a válečného stavu.
(4) Vybrané obce v přenesené působnosti
a) zabezpečují podle požárního poplachového plánu okresu,
popřípadě kraje hašení požárů a záchranné práce při živelních pohromách a jiných
mimořádných událostech mimo svůj územní obvod,
b) zabezpečují akceschopnost jednotky sboru dobrovolných hasičů
obce k zásahům mimo svůj územní obvod,
c) na základě nařízení kraje, kterým se stanoví podmínky plošného
pokrytí území kraje jednotkami požární ochrany, zabezpečují nepřetržitou pracovní
pohotovost mimo pracoviště v počtu nejméně jednoho požárního družstva o sníženém
početním stavu.{3c}
§30
Vláda stanoví nařízením
a) druhy dokumentace požární ochrany krajů, okresních úřadů
a obcí, jejich obsah a vedení,
b) minimální podmínky a rozsah poskytování péče zasahujícím
příslušníkům jednotky hasičského záchranného sboru, zaměstnancům zařazeným
v jednotce hasičského záchranného sboru podniku, členům jednotky sboru dobrovolných
hasičů obce, členům jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku (§65) a příslušníkům
vojenské hasičské jednotky (§65a), jakož i osobám vyzvaným k poskytnutí osobní
pomoci podle §18,
c) systém pracovní pohotovosti mimo pracoviště členů jednotek
sboru dobrovolných hasičů vybraných obcí a odměnu za ni,
d) způsob poskytování náhrady ušlého výdělku členům jednotek
sboru dobrovolných hasičů obce, kteří se zúčastní zásahu, nařízeného cvičení
anebo nařízené odborné přípravy v době, ze které jim plynou příjmy z podnikání
nebo jiné samostatně výdělečné činnosti,
e) podmínky akceschopnosti jednotek sborů dobrovolných hasičů
vybraných obcí.
Oddíl druhý
Státní požární dozor
§31 Výkon státního požárního dozoru
(1) Státní požární dozor se vykonává
a) kontrolou dodržování povinností stanovených předpisy
o požární ochraně,
b) posuzováním územně plánovací dokumentace, podkladů pro
vydání územního rozhodnutí, projektové dokumentace stavby ke stavebnímu řízení,
dokumentace k povolení změny stavby před jejím dokončením a posuzováním dokumentace
k řízení o změně v užívání stavby, k nařízení nezbytných úprav, k nařízení
zabezpečovacích prací, k řízení o zjednání nápravy a k povolení výjimky{3d}
v rozsahu požárně bezpečnostního řešení podle zvláštních právních předpisů,{3e}
c) ověřováním, zda byly dodrženy podmínky požární bezpečnosti
staveb vyplývající z posouzených podkladů a dokumentace podle písmene b),
včetně podmínek vyplývajících z vydaných stanovisek,
d) posuzováním výrobků, které nejsou výrobky stanovenými
podle zvláštních právních předpisů,{1i} z hlediska jejich požární bezpečnosti
a posuzováním funkčnosti systémů vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení
(§6a),
e) schvalováním posouzení požárního nebezpečí činností s
vysokým požárním nebezpečím,
f) zjišťováním příčin vzniku požárů,
g) kontrolou připravenosti a akceschopnosti jednotek požární
ochrany [§65 odst. 1 písm. b) až d)],
h) ukládáním opatření k odstranění zjištěných nedostatků
a kontrolou plnění těchto opatření.
(2) O provedené kontrole podle odstavce 1 písm. a) a g) vyhotoví
orgán vykonávající státní požární dozor zápis, ve kterém uvede výsledky kontroly.
Do zápisu se uvedou i opatření a lhůty k odstranění zjištěných závad. Výsledky
kontroly a uložená opatření musí být projednány s pověřeným pracovníkem ministerstva
a jiného státního orgánu, se statutárním orgánem právnické osoby nebo s podnikající
fyzickou osobou nebo jejím odpovědným zástupcem, kteří jsou povinni podat písemnou
zprávu o odstranění závad ve stanovené lhůtě.
(3) Státní požární dozor podle odstavce 1 písm. b) a c) se
nevykonává u jednoduchých a drobných staveb,{3d} kromě staveb určených pro výrobu
a skladování{3f} a zemědělských staveb{3g} a stavebních úprav včetně udržovacích
prací, jejichž provedení by mohlo ovlivnit požární bezpečnost stavby.
(4) Výsledkem posuzování podkladů, dokumentace a ověřování
splnění stanovených požadavků podle odstavce 1 písm. b) a c) je stanovisko,
které je podkladem k dalšímu řízení podle zvláštních právních předpisů.{3d}
§31a
Prováděcí právní předpis stanoví
a) způsob výkonu státního požárního dozoru,
b) obsah a rozsah požárně technických expertiz,
c) obsah a rozsah požárně bezpečnostních řešení.
Orgány vykonávající státní požární dozor
§32
Ministerstvo vykonává státní požární dozor podle §31 odst. 1 písm. b) a c)
u staveb, které se mají uskutečnit na území dvou nebo více krajů, nebo u staveb,
které si vyhradí.
§33
zrušen
§34
zrušen
§35
Hasičský záchranný sbor kraje vykonává státní požární dozor
a) podle §31 odst. 1 písm. a) u právnických osob, podnikajících
fyzických osob a u ministerstev a jiných státních orgánů (§3 odst. 2), u obcí
(§29) a u fyzických osob; u fyzických osob v rozsahu plnění povinností podle
§2 odst. 2 a §7,
b) podle §31 odst. 1 písm. b) a c) s výjimkou případů, u kterých
vykonává státní požární dozor ministerstvo v rozsahu §32,
c) podle §31 odst. 1 písm. e) až h).
Vyloučení věci z užívání, zákaz činnosti a zastavení
provozu
§36
(1) Jestliže věc nebo činnost při provozu anebo provoz vyvolávají
bezprostřední nebezpečí vzniku požáru a k odstranění tohoto nebezpečí nestačí
jiná opatření, orgán vykonávající státní požární dozor rozhodne o
a) vyloučení věci z užívání,
b) zákazu činnosti,
c) zastavení provozu.
(2) O zastavení provozu lze rozhodnout i tehdy, jestliže
by byla znemožněna záchrana osob nebo majetku v případě vzniku požáru.
(3) Vyžaduje-li to naléhavost situace, lze rozhodnutí uvedené
v odstavcích 1 a 2 oznámit ústně a uvést je do zápisu; písemné vyhotovení tohoto
rozhodnutí je nutno doručit neprodleně.
(4) Proti rozhodnutí o opatřeních uvedených v odstavcích
1 a 2 je možno podat odvolání do tří dnů ode dne doručení písemného vyhotovení
tohoto rozhodnutí. Odvolání nemá odkladný účinek. Odvolací orgán o něm rozhodne
neodkladně.
§37
Vydání rozhodnutí o zastavení provozu podle §36 odst. 1 písm. c) musí být
předem projednáno se statutárním orgánem právnické osoby, s podnikající fyzickou
osobou anebo jejím odpovědným zástupcem.
§38
Užívat věc, která byla vyloučena z užívání [§36 odst. 1 písm. a)], obnovit zakázanou
činnost [§36 odst. 1 písm. b)] nebo obnovit zastavený provoz [§36 odst. 1 písm.
c)] lze až po odstranění nedostatků vyvolávajících bezprostřední nebezpečí vzniku
požáru a jen s písemným souhlasem orgánu, který vyloučil věc z užívání nebo
rozhodl o zákazu činnosti anebo o zastavení provozu.
Oddíl třetí
zrušen
ČÁST TŘETÍ
zrušena
ČÁST ČTVRTÁ
Jednotky požární ochrany
§65 Druhy jednotek požární ochrany
(1) Jednotkami požární ochrany jsou
a) jednotka hasičského záchranného sboru kraje, která je
složena z příslušníků hasičského záchranného sboru (dále jen "příslušník")
určených k výkonu služby na stanicích hasičského záchranného sboru kraje,
b) jednotka hasičského záchranného sboru podniku, která je
složena ze zaměstnanců právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, kteří
vykonávají činnost v této jednotce jako své zaměstnání (dále jen "zaměstnanec
podniku"),
c) jednotka sboru dobrovolných hasičů obce, která je složena
z fyzických osob, které nevykonávají činnost v této jednotce požární ochrany
jako své zaměstnání,
d) jednotka sboru dobrovolných hasičů podniku, která je složena
ze zaměstnanců právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, kteří nevykonávají
činnost v této jednotce požární ochrany jako své zaměstnání.
(2) Činnost v jednotce sboru dobrovolných hasičů obce při
hašení požáru, provádění záchranných prací při živelních pohromách a jiných
mimořádných událostech se považuje za výkon občanské povinnosti.{3b} Činnost
v jednotce sboru dobrovolných hasičů obce při nařízeném cvičení nebo nařízené
odborné přípravě je jiným úkonem v obecném zájmu.{4a}
(3) Činnost v jednotce sboru dobrovolných hasičů vybrané
obce je vykonávána zpravidla v pracovněprávním vztahu k obci nebo v pracovněprávním
vztahu k hasičskému záchrannému sboru kraje.
(4) Zaměstnanci podniků, členové jednotek sborů dobrovolných
hasičů obcí a členové jednotek sborů dobrovolných hasičů podniků musí být starší
18 let a zdravotně způsobilí.
(5) Ministerstvo může k plnění mimořádných úkolů na úseku
požární ochrany zřídit jednotku generálního ředitelství.
(6) Vnitřní organizace a vybavení jednotek požární ochrany
včetně dislokace jednotlivých druhů a kategorií jednotek požární ochrany musí
být volena tak, aby území obce bylo podle stupně nebezpečí zabezpečeno požadovaným
množstvím sil a prostředků při splnění požadované doby jejich dojezdu na místo
zásahu podle základní tabulky plošného pokrytí uvedené v příloze zákona.
(7) Jednotky požární ochrany používají jednotné barevné označení
vozidel, lodí a letadel. Stanovené barevné označení vozidel, lodí a letadel
jednotek požární ochrany{4b} mohou používat jen jednotky požární ochrany uvedené
v odstavci 1.
(8) Prováděcí právní předpis stanoví
a) organizaci plošného pokrytí území jednotkami požární
ochrany,
b) organizaci, druhy a termíny preventivních zdravotních
prohlídek zaměstnanců podniků a členů jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí
a podniků, obsah lékařského posudku, seznam nemocí, vad a stavů, pro které
nelze vydat kladný posudkový závěr,
c) barevné označení vozidel, lodí a letadel jednotek požární
ochrany,
d) způsob zřizování, vnitřní organizaci a vybavení jednotek
požární ochrany požární technikou a věcnými prostředky požární ochrany, jakož
i jejich používání.
§65a Vojenská hasičská jednotka
(1) Za jednotky požární ochrany uvedené v §65 odst. 1 písm.
b) a d) se ve vojenských objektech, vojenských útvarech, vojenských zařízeních,
vojenských záchranných útvarech a u právnických osob založených nebo zřízených
Ministerstvem obrany považují vojenské hasičské jednotky.
(2) Vojenská hasičská jednotka je složena z vojáků a občanských
zaměstnanců (dále jen "členové vojenské hasičské jednotky"). Zřizování,
vnitřní organizace a vybavení vojenských hasičských jednotek požární technikou
a věcnými prostředky požární ochrany je v působnosti Ministerstva obrany. Ministerstvo
obrany rovněž stanoví podmínky výkonu služby, odborné způsobilosti, nástupního
odborného výcviku, odborné přípravy, zdravotní způsobilosti a funkční označení
členů vojenských hasičských jednotek, které nesmí být zaměnitelné s hodnostním
označením příslušníků hasičského záchranného sboru.
(3) Pro vojenskou hasičskou jednotku se při společném zásahu
jednotek požární ochrany a vojenských hasičských jednotek uplatňuje právo přednostního
velení jako pro jednotku sboru dobrovolných hasičů podniku a členové vojenské
hasičské jednotky jsou podřízeni veliteli zásahu.
(4) Tam, kde není zřízena vojenská hasičská jednotka, může
orgán požární ochrany Ministerstva obrany nařídit zřízení požární hlídky.
§66 Jednotka hasičského záchranného sboru kraje
(1) Jednotka hasičského záchranného sboru kraje je součástí
hasičského záchranného sboru kraje.
(2) V případech určených vládou může být zřízena jednotka
hasičského záchranného sboru kraje i u právnických osob.
§67 Jednotka hasičského záchranného sboru podniku
(1) Jednotku hasičského záchranného sboru podniku zřizuje
k plnění úkolů podle §70 odst. 1 právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba
provozující činnosti uvedené v §4 odst. 2 a 3, kterou určí hasičský záchranný
sbor kraje; u právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby s celostátní působností
nebo působností zasahující do dvou nebo více krajů, po souhlasu generálního
ředitelství. Hasičský záchranný sbor kraje přitom vychází z výsledků posouzení
požárního nebezpečí nebo dokumentace zdolávání požárů.{4c} Počet zaměstnanců
podniku a vybavení této jednotky stanoví na základě výsledků posouzení požárního
nebezpečí nebo dokumentace zdolávání požárů hasičský záchranný sbor kraje.
(2) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba jmenuje
a odvolává velitele této jednotky po vyjádření hasičského záchranného sboru
kraje k jeho způsobilosti vykonávat funkci velitele.
(3) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba mohou
zrušit jednotku hasičského záchranného sboru podniku jen se souhlasem hasičského
záchranného sboru kraje; u právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby s
celostátní působností nebo působností zasahující do dvou nebo více krajů si
hasičský záchranný sbor kraje vyžádá souhlas generálního ředitelství.
Jednotky sborů dobrovolných hasičů
§68
(1) Obec zřizuje a spravuje jednotku sboru dobrovolných hasičů
obce. Velitele této jednotky, po vyjádření hasičského záchranného sboru kraje
k jeho způsobilosti vykonávat funkci velitele, jmenuje a odvolává starosta obce.
Přihlíží přitom k návrhu občanského sdružení působícího na úseku požární ochrany.
(2) Právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby provozující
činnosti uvedené v §4 odst. 2 a 3, které určí hasičský záchranný sbor kraje,
mohou místo jednotky hasičského záchranného sboru podniku zřídit jednotku sboru
dobrovolných hasičů podniku. Hasičský záchranný sbor kraje přitom vychází z
výsledků posouzení požárního nebezpečí nebo dokumentace zdolávání požárů. Velitele
této jednotky po vyjádření hasičského záchranného sboru kraje k jeho způsobilosti
vykonávat funkci velitele jmenují a odvolávají právnické osoby nebo podnikající
fyzické osoby. Počet členů a vybavení jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku
stanoví na základě výsledků posouzení požárního nebezpečí nebo dokumentace zdolávání
požárů hasičský záchranný sbor kraje.
(3) Ke zvýšení akceschopnosti a zkvalitnění činnosti jednotky
sboru dobrovolných hasičů obce nebo jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku
(dále jen "dobrovolná jednotka požární ochrany") se mohou do těchto
jednotek zařadit i osoby vykonávající tuto službu jako svoje zaměstnání. O tomto
opatření rozhodne obec, právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba po projednání
s hasičským záchranným sborem kraje.
(4) Obec, právnické osoby a podnikající fyzické osoby mohou
zrušit dobrovolnou jednotku požární ochrany jen se souhlasem hasičského záchranného
sboru kraje.
§69
(1) Požární hlídku zřizuje
a) právnická osoba a podnikající fyzická osoba provozující
činnosti uvedené v §4 odst. 2 a 3, kterou určí hasičský záchranný sbor kraje
na základě výsledků posouzení požárního nebezpečí nebo dokumentace zdolávání
požárů, pokud nezřizuje jednotku požární ochrany podle §67 ani podle §68,
b) obec, která nezřizuje jednotku požární ochrany podle §68,
kterou určí hasičský záchranný sbor kraje.
(2) Na požární hlídky zřízené podle odstavce 1 se obdobně
vztahují ustanovení tohoto zákona o jednotkách požární ochrany.
§69a
(1) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které jsou
povinny zřídit jednotku požární ochrany, a obce mohou na základě smlouvy o sdružení
uzavřené podle zvláštního zákona{4d} vzájemně mezi sebou nebo s hasičským záchranným
sborem kraje sdružovat prostředky a zřídit společnou jednotku požární ochrany.
Společnou jednotku požární ochrany mohou dvě nebo více obcí zřídit jen vytvořením
svazku obcí.{4e} Druh společné jednotky požární ochrany se stanoví podle toho,
jakou jednotku požární ochrany jsou právnické osoby a podnikající fyzické osoby
nebo obce povinny zřídit, a to v pořadí podle §65 odst. 1.
(2) Hasičský záchranný sbor kraje schvaluje zřizování společných
jednotek požární ochrany, zejména zabezpečuje, aby byly dodrženy požadavky základní
tabulky plošného pokrytí uvedené v příloze zákona. Ministerstvo schvaluje zřizování
společné jednotky požární ochrany, pokud je jedním z účastníků hasičský záchranný
sbor kraje. V hlavním městě Praze a ve městech Brno, Ostrava a Plzeň budou společné
jednotky požární ochrany zřízeny smlouvou o sdružení{4f} mezi těmito městy a
hasičským záchranným sborem kraje. Tyto smlouvy upraví užívání majetku ve vlastnictví
těchto měst a další vztahy.
(3) Obce, které nezřídí jednotku požární ochrany podle §68
odst. 1, jsou povinny sdružit prostředky na společnou jednotku podle odstavce
1 s hasičským záchranným sborem kraje{4d} nebo obcí, jejichž jednotky požární
ochrany jsou předurčeny požárním poplachovým plánem okresu k prvnímu zásahu
pro uvedenou obec.
(4) Prostředky vynakládané obcí na společnou jednotku požární
ochrany zřízenou podle odstavce 3 musí být minimálně ve výši potřebné k zajištění
akceschopnosti jednoho požárního družstva o sníženém početním stavu.{3c}
(5) U obce sdružující prostředky v místě dislokace stanice
hasičského záchranného sboru kraje musí být prostředky vynakládané obcí na společnou
jednotku požární ochrany minimálně ve výši potřebné k zajištění akceschopnosti
jednoho požárního družstva příslušného typu stanice hasičského záchranného sboru
kraje vynásobené počtem těchto stanic zřizovaných v obci podle základní tabulky
plošného pokrytí uvedené v příloze zákona.
§69b Povinnosti zaměstnanců podniků a členů dobrovolných jednotek
požární ochrany
Zaměstnanci podniků a členové dobrovolných jednotek požární ochrany jsou povinni
a) důsledně plnit úkoly vyplývající ze základního poslání
jednotek požární ochrany,
b) při zásahu na místě požáru nebo při záchranných pracích
při živelní pohromě nebo jiné mimořádné události plnit rozkazy velitele zásahu
a pokyny svých nadřízených,
c) dodržovat předpisy o požární ochraně upravující činnost
na místě zásahu,
d) prohlubovat své odborné znalosti v oblasti požární ochrany
a udržovat si potřebnou fyzickou zdatnost,
e) podrobovat se stanoveným preventivním zdravotním prohlídkám.
§70 Základní úkoly jednotek požární ochrany
(1) Jednotka požární ochrany plní tyto základní úkoly
a) provádí požární zásah podle příslušné dokumentace požární
ochrany nebo při soustředění a nasazování sil a prostředků,
b) provádí záchranné práce při živelních pohromách a jiných
mimořádných událostech,
c) podává neprodleně zprávy o svém výjezdu a zásahu územně
příslušnému hasičskému záchrannému sboru kraje.
(2) Výkonem služby příslušníků, zaměstnanců podniků a členů
zařazených v jednotkách požární ochrany se podle tohoto zákona rozumí veškerá
činnost směřující k předcházení požárům a jejich zdolávání, snižování následků
živelních pohrom a jiných mimořádných událostí včetně zvyšování akceschopnosti
jednotky požární ochrany. Výkon služby se člení na organizační a operační řízení.
(3) Organizačním řízením se rozumí činnost k dosažení stálé
organizační, technické a odborné způsobilosti sil a prostředků požární ochrany
k plnění úkolů jednotek požární ochrany. Operačním řízením se rozumí činnost
od přijetí zprávy o skutečnostech vyvolávajících potřebu nasazení sil a prostředků
požární ochrany, provedení požárního zásahu a záchranných prací při živelních
pohromách a jiných mimořádných událostech, do návratu sil a prostředků požární
ochrany na základnu.
(4) Při zdolávání požáru spolupracují jednotky požární ochrany
s Policií České republiky a dalšími orgány podle zvláštních předpisů.{5}
(5) Jednotky požární ochrany plní úkoly na úseku civilní
ochrany a ochrany obyvatel.{5a}
(6) Prováděcí právní předpis stanoví
a) organizaci řízení v jednotkách požární ochrany,
b) podmínky akceschopnosti jednotek požární ochrany,
c) zásady velení a činnosti velitelů, příslušníků, zaměstnanců
podniku a členů dobrovolných jednotek požární ochrany při zásahu,
d) zásady činnosti jednotek požární ochrany na úseku civilní
ochrany a ochrany obyvatel.
§71 Řízení činnosti v jednotkách požární ochrany
(1) Příslušníci, zaměstnanci podniku a členové dobrovolných
jednotek požární ochrany jsou při činnosti v jednotce požární ochrany podřízeni
svým velitelům a při zdolávání požáru veliteli zásahu.
(2) Velitel jednotky požární ochrany odpovídá za připravenost
a činnost jemu podřízené jednotky zřizovateli této jednotky.
§72 Odborná způsobilost a příprava
(1) Příslušníci, zaměstnanci podniku a velitelé, strojníci
a technici speciálních služeb ostatních jednotek požární ochrany mohou své funkce
vykonávat jen s požadovanou odbornou způsobilostí.
(2) Příslušníci, zaměstnanci podniku a členové dobrovolných
jednotek požární ochrany mohou samostatně vykonávat službu při zdolávání požárů
až po absolvování základní odborné přípravy.
(3) Zaměstnanci podniku a členové dobrovolných jednotek požární
ochrany jsou povinni se zúčastňovat v určeném rozsahu odborné přípravy. Zúčastňují-li
se odborné přípravy členové dobrovolných jednotek požární ochrany ve své pracovní
době, považuje se to za překážku na straně zaměstnance z důvodu jiných úkonů
v obecném zájmu.{4a}
(4) Odborná příprava zahrnuje teoretickou přípravu, praktický
výcvik a tělesnou přípravu. Součástí odborné přípravy je i požární sport.
(5) Odborná způsobilost se ověřuje zkouškou a prokazuje se
osvědčením. Ověřování odborné způsobilosti a vydávání a odnímání osvědčení o
odborné způsobilosti provádí
a) ministerstvo u příslušníků, velitelů, strojníků a techniků
speciálních služeb jednotek hasičských záchranných sborů podniků a u osob
vykonávajících službu v jednotkách sborů dobrovolných hasičů obcí a v jednotkách
sborů dobrovolných hasičů podniků jako svoje zaměstnání,
b) hasičský záchranný sbor kraje u velitelů a strojníků dobrovolných
jednotek požární ochrany,
c) velitelé jednotek hasičských záchranných sborů podniků
u zaměstnanců podniku.
(6) Orgán, který vydal osvědčení o odborné způsobilosti,
může osvědčení odejmout, vykazuje-li osoba uvedená v odstavcích 1 a 5 ve své
činnosti závažné nedostatky.
(7) Prováděcí právní předpis stanoví způsob provádění odborné
přípravy příslušníků, zaměstnanců podniků a členů dobrovolných jednotek požární
ochrany, její ověřování a osvědčování, vydávání a odnímání osvědčení, jakož
i organizování soutěží v požárním sportu a tělesné přípravě.
§73 Poskytování pomoci při zdolávání požárů
(1) Obec, právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou
povinny si poskytovat při zdolávání požárů vzájemnou pomoc.
(2) Hasičské záchranné sbory krajů jsou oprávněny v případě
naléhavé potřeby při zdolávání požárů soustřeďovat a nasazovat jednotky požární
ochrany bez ohledu na to, komu jsou podřízeny, a věcné prostředky požární ochrany
bez ohledu na to, kdo s nimi disponuje. Obdobné oprávnění má ministerstvo při
potřebě nasazení jednotek požární ochrany a věcných prostředků požární ochrany
z více krajů při poskytování mezistátní pomoci, nebo hrozí-li nebezpečí z prodlení.
(3) Orgán, který rozhoduje o opatřeních uvedených v odstavci
2, je povinen přihlédnout k tomu, aby byla v nutném rozsahu zabezpečena požární
ochrana v územních obvodech obcí nebo u právnických osob a podnikajících fyzických
osob, které takovou pomoc poskytnou.
(4) O použití Armády České republiky k záchranným pracím{6a}
a o poskytování mezistátní pomoci platí zvláštní právní předpisy.{7}
ČÁST PÁTÁ
Spoluprácena úseku požární ochrany
§74
Hasičský záchranný sbor, správní úřady a orgány samosprávy, jakož i právnické
osoby a podnikající fyzické osoby při plnění úkolů podle tohoto zákona spolupracují
s občanskými sdruženími, veřejně prospěšnými organizacemi a jinými orgány a
organizacemi působícími na úseku požární ochrany.
§75 Občanská sdružení, veřejně prospěšné organizace a jiné orgány
a organizace působící na úseku požární ochrany
(1) Občanská sdružení, veřejně prospěšné organizace a jiné
orgány a organizace působící na úseku požární ochrany pomáhají při plnění úkolů
na úseku požární ochrany zejména tím, že
a) pomáhají vyhledávat členy jednotek sborů dobrovolných
hasičů obcí,
b) podílejí se na odborné přípravě členů jednotek sborů dobrovolných
hasičů obcí,
c) podílejí se se souhlasem vlastníka na provádění údržby,
oprav požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a objektů požární
ochrany, včetně vodních zdrojů,
d) podílejí se na činnosti směřující k předcházení požárům,
zejména na preventivně výchovné činnosti mezi občany a mládeží,
e) podílejí se na ediční a publikační činnosti a na dokumentaci
historie požární ochrany a hasičstva.
(2) Občanským sdružením, veřejně prospěšným organizacím a
jiným orgánům a organizacím vykonávajícím činnosti podle odstavce 1 může být
poskytována dotace v souladu se zvláštním právním předpisem.{7a}
ČÁST ŠESTÁ
POSTIH PRÁVNICKÝCH OSOB, PODNIKAJÍCÍCH FYZICKÝCH OSOB A FYZICKÝCH OSOB
Pokuty právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám
§76
(1) Hasičský záchranný sbor kraje při výkonu státního požárního
dozoru může uložit pokutu až do 250 000 Kč právnické osobě nebo podnikající
fyzické osobě provozující činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí nebo až
do 500 000 Kč právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě provozující činnosti
se zvýšeným požárním nebezpečím, jestliže poruší povinnosti vyplývající z předpisů
o požární ochraně tím, že
a) neoznačí místa a pracoviště příslušnými bezpečnostními
značkami, příkazy, zákazy a pokyny ve vztahu k požární ochraně, včetně míst,
na kterých se nachází věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní
zařízení,
b) neprovádí pravidelně kontrolu dodržování předpisů o požární
ochraně a plnění příkazů, zákazů a pokynů týkajících se požární ochrany nebo
neodstraňuje zjištěné závady,
c) nezabezpečí pravidelné školení svých zaměstnanců o požární
ochraně a odbornou přípravu preventivních požárních hlídek nebo preventistů
požární ochrany, jakož i odbornou přípravu v jednotkách požární ochrany,
d) neumožní nebo ztěžuje výkon státního požárního dozoru,
e) nevyhotoví předepsanou dokumentaci požární ochrany nebo
ji neudržuje v souladu se skutečným stavem anebo neplní podmínky požární bezpečnosti
v ní stanovené,
f) nezabezpečí v potřebném množství a druzích požární techniku,
věcné prostředky požární ochrany nebo požárně bezpečnostní zařízení nebo tyto
neudržuje v provozuschopném stavu anebo u vyhrazené požární techniky, věcných
prostředků požární ochrany nebo požárně bezpečnostních zařízení používá neschválené
druhy,
g) neumožní vstup na nemovitost k provedení potřebných opatření
v souvislosti se cvičením jednotek požární ochrany, ačkoli tomu byla povinna
podle rozhodnutí obce nebo hasičského záchranného sboru kraje,
h) neoznámí bez odkladu územně příslušnému hasičskému záchrannému
sboru kraje vznik požáru při činnostech, které provozuje, nebo v prostorách,
které vlastní nebo užívá,
i) nepodá písemnou zprávu o odstranění závad zjištěných při
kontrole ve lhůtě stanovené orgánem vykonávajícím státní požární dozor,
j) nestanoví organizaci zabezpečení požární ochrany s ohledem
na požární nebezpečí nebo prokazatelně nestanoví podmínky požární bezpečnosti
podle §6 odst. 1 písm. b) nebo §6 odst. 2,
k) nedodržuje stanovené podmínky požární bezpečnosti provozovaných
činností, technologických postupů nebo zařízení anebo nezabezpečuje údržbu
a opravy technických a technologických zařízení způsobem a ve lhůtách stanovených
technickými podmínkami nebo výrobcem zařízení,
l) nestanoví požadavky na odbornou kvalifikaci osob podle
§6 odst. 1 písm. d) nebo nezabezpečí provádění prací, které by mohly vést
ke vzniku požáru osobou s příslušnou kvalifikací,
m) používá neoprávněně barevné označení vozidel, lodí a letadel
jednotek požární ochrany.
(2) Hasičský záchranný sbor kraje při výkonu státního požárního
dozoru může uložit pokutu až do 500 000 Kč právnické osobě nebo podnikající
fyzické osobě, která porušila povinnost vyplývající z předpisů o požární ochraně
tím, že
a) nezabezpečí posouzení požárního nebezpečí podle §6a
odst. 1 nebo je nepředloží ve stanovené lhůtě orgánu státního požárního dozoru,
b) nevytváří podmínky pro hašení požárů a pro záchranné práce,
neudržuje volné příjezdové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku,
únikové cesty a volný přístup k nouzovým východům, rozvodným zařízením elektrické
energie, uzávěrům vody, plynu, topení a produktovodům, věcným prostředkům
požární ochrany a ručnímu ovládání požárně bezpečnostních zařízení,
c) poruší rozhodnutí o vyloučení věci z užívání, rozhodnutí
o zákazu činnosti nebo rozhodnutí o zastavení provozu,
d) nezajistí plnění úkolů požární ochrany podle kategorie
požárního nebezpečí osobami s odbornou způsobilostí nebo nezřídí preventivní
požární hlídku podle §13 odst. 1,
e) nezřídí jednotku požární ochrany nebo ji smluvně nezabezpečí,
ačkoli k tomu byla povinna,
f) nevybaví jednotku požární ochrany potřebnou požární technikou,
věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními anebo
jednotku požární ochrany využívá k činnostem, které by mohly ohrozit její
akceschopnost,
g) neplní opatření stanovená posouzením požárního nebezpečí,
h) neprovede ve stanovené lhůtě opatření uložená k odstranění
zjištěných nedostatků,
i) neposkytne na výzvu velitele zásahu nebo velitele jednotky
požární ochrany obce potřebnou věcnou pomoc,
j) neumožní vstup na nemovitost k provedení potřebných opatření
v souvislosti se zdoláváním požáru nebo prováděním záchranných prací,
k) nemá k dispozici požárně technické charakteristiky vyráběných,
používaných, zpracovávaných nebo skladovaných látek a materiálů nutných ke
stanovení preventivních opatření k ochraně života, zdraví a majetku,
l) nedodržuje návody a technické podmínky výrobce nebo obchodní
organizace vztahující se k požární bezpečnosti,
m) neposkytne bezúplatně výrobky nebo vzorky k provedení
požárně technické expertizy v rámci zjišťování příčin vzniku požáru,
n) vypaluje porosty nebo neoznámí spalování hořlavých látek
na volném prostranství orgánu státního požárního dozoru, případně nestanoví
opatření proti vzniku a šíření požáru,
o) neuvědomí písemně orgán státního požárního dozoru nebo
nepostupuje podle jeho pokynu v případě změny charakteru nebo podmínek anebo
rozsahu provozované činnosti, která je předmětem posouzení požárního nebezpečí,
p) nesplní lhůtu stanovenou orgánem státního požárního dozoru
k odstranění nedostatků v předloženém posouzení požárního nebezpečí,
r) neudržuje zdroje vody pro hašení požárů v takovém stavu,
aby bylo umožněno použití požární techniky a čerpání vody k hašení požáru,
neplní povinnosti k ochraně lesů v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru
podle §7 odst. 2 nebo povinnosti vlastníka podle §2 odst. 2,
s) při přepravě nebezpečných látek nemá k dispozici na místě
s nákladem požárně technické charakteristiky přepravovaných látek nebo tyto
neodpovídají vykazovanému přepravovanému nákladu.
(3) Hasičský záchranný sbor kraje při výkonu státního požárního
dozoru může uložit pokutu až do 1 000 000 Kč právnické osobě nebo podnikající
fyzické osobě provozující činnosti s vysokým požárním nebezpečím, jestliže poruší
povinnosti vyplývající z předpisů o požární ochraně uvedené v odstavcích 1 a
2.
(4) Právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, která
zruší jednotku požární ochrany bez souhlasu hasičského záchranného sboru kraje
(§67 odst. 3 a §68 odst. 4), může hasičský záchranný sbor kraje uložit pokutu
až do 10 000 000 Kč.
(5) Právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, která
opětovně poruší povinnost, za kterou jí byla v předchozích třech letech uložena
pokuta pravomocným rozhodnutím, může hasičský záchranný sbor kraje při výkonu
státního požárního dozoru uložit další pokutu až do výše dvojnásobku pokuty
stanovené v odstavcích 1 až 4.
(6) Při stanovení výše pokuty se přihlíží zejména k závažnosti
a době trvání protiprávního jednání a k rozsahu způsobené škody.
(7) Uložení pokuty nezbavuje právnickou osobu nebo podnikající
fyzickou osobu povinnosti odstranit závadný stav ve stanovené lhůtě. Uložením
pokuty podle odstavců 1 až 4 zůstává nedotčena odpovědnost právnické osoby nebo
podnikající fyzické osoby za způsobenou škodu a postih jejích zaměstnanců podle
pracovněprávních předpisů.
§77
(1) Řízení o uložení pokuty lze zahájit do jednoho roku ode
dne, kdy se o porušení povinnosti dozvěděl orgán vykonávající státní požární
dozor, a musí být pravomocně skončeno do tří let od porušení povinnosti.
(2) Hasičský záchranný sbor kraje vybírá a vymáhá pokuty
podle zvláštního zákona.{7b} Pokuta uložená podle §76 je příjmem státního rozpočtu.
Přestupky
§78
(1) Přestupku na úseku požární ochrany se dopustí ten, kdo
a) poruší příkazy nebo zákazy týkající se požární ochrany
na označených místech,
b) neumožní vstup na nemovitost při cvičení jednotky požární
ochrany, ačkoliv je k tomu povinen podle rozhodnutí hasičského záchranného
sboru kraje nebo obce,
c) neuposlechne nařízení velitele zásahu nebo velitele jednotky
požární ochrany vydané podle §88 odst. 1 písm. a),
d) poruší zásady bezpečného provozu tepelných, elektrických,
plynových a jiných spotřebičů a komínů,
e) neobstará nebo neudržuje v provozuschopném stavu věcné
prostředky požární ochrany nebo požárně bezpečnostní zařízení, poškodí, zneužije
nebo jiným způsobem znemožní použití věcných prostředků požární ochrany nebo
požárně bezpečnostních zařízení,
f) vědomě bezdůvodně přivolá jednotku požární ochrany nebo
zneužije linku tísňového volání,
g) nedodrží podmínky nebo návody vztahující se k požární
bezpečnosti výrobků nebo činností,
h) neumožní výkon státního požárního dozoru nebo ve stanovené
lhůtě nesplní opatření uložená orgánem státního požárního dozoru,
i) neposkytne osobní nebo věcnou pomoc v souvislosti se zdoláváním
požáru, ačkoli je k tomu povinen,
j) neumožní orgánu státního požárního dozoru provedení potřebných
úkonů ke zjišťování příčiny vzniku požáru nebo bezúplatně neposkytne výrobky
nebo vzorky k provedení požárně technické expertizy,
k) nedodrží předpisy o používání, skladování a manipulaci
s hořlavými nebo požárně nebezpečnými látkami nebo nesprávným skladováním
materiálu znemožní přístup k rozvodným zařízením elektrické energie a uzávěrům
plynu, vody a topení,
l) nedodrží zásady požární bezpečnosti při používání otevřeného
ohně nebo jiného zdroje zapálení,
m) nevytváří v prostorách ve svém vlastnictví nebo užívání
podmínky pro rychlé zdolávání požáru a pro provádění záchranných prací nebo
neumožní jednotce požární ochrany vstup na nemovitost při zdolávání požáru
nebo provádění záchranných prací anebo jinak ztíží provedení opatření nutných
ke zdolávání požáru nebo při provádění záchranných prací,
n) poruší rozhodnutí o vyloučení věci z užívání nebo rozhodnutí
o zákazu činnosti anebo rozhodnutí o zastavení provozu,
o) provádí práce, které mohou vést ke vzniku požáru, ačkoli
nemá odbornou způsobilost požadovanou pro výkon takových prací zvláštními
právními předpisy,
p) zanedbá z hlediska požární ochrany dohled nad osobami,
které nemohou posoudit následky svého jednání,
r) způsobí svým jednáním požár, nejde-li o trestný čin,
s) vypaluje porosty,
t) neoznámí bezodkladně místně příslušnému hasičskému záchrannému
sboru kraje požár v objektech a jiných místech, které vlastní nebo užívá,
u) omezí nebo znemožní použití označených nástupních ploch
pro požární techniku,
v) používá neoprávněně barevné označení vozidel, lodí a letadel
jednotek požární ochrany,
z) neudržuje zdroje vody pro hašení požárů v takovém stavu,
aby bylo umožněno použití požární techniky k hašení požáru, neplní povinnosti
k ochraně lesů před požáry podle §7 odst. 2 nebo neplní povinnosti vlastníka
podle §2 odst. 2.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až d) lze uložit
pokutu do 10 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. e) až l) pokutu do
20 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. m) až z) pokutu do 25 000 Kč.
§79
(1) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, platí o přestupcích
a jejich projednávání obecné předpisy.{8}
(2) Pokutu za přestupek podle §78 ukládá hasičský záchranný
sbor kraje, který pokutu rovněž vybírá a vymáhá podle zvláštního zákona.{7b}
Pokuta je příjmem státního rozpočtu.
ČÁST SEDMÁ
Náhrada škody
§80 Odškodňování úrazů
(1) Došlo-li u občana k poškození na zdraví nebo k jeho smrti
a) při jeho činnosti v jednotce sboru dobrovolných hasičů
obce a v požární hlídce,
b) v souvislosti s pomocí, kterou poskytl při zdolávání požáru
nebo při odstraňování jeho následků anebo při cvičení jednotky požární ochrany
(dále jen "poškozený"), uhradí škodu tím vzniklou stát, obdobně
podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů,{9} pokud mu nevznikl nárok
na náhradu této škody již z pracovněprávního vztahu.
(2) Náhradu škody podle odstavce 1 poskytuje v zastoupení
státu hasičský záchranný sbor kraje, v jehož územním obvodu k poškození na zdraví
nebo k smrti poškozeného došlo.
§81 Jednorázové mimořádné odškodnění
(1) Vláda stanoví nařízením, v kterých případech a v jakém
rozsahu náleží poškozenému a pozůstalým po poškozeném, kromě nároků podle předpisů
o odškodňování pracovních úrazů, i jednorázové mimořádné odškodnění, a kdy je
možné takové odškodnění přiznat osobám, které byly na poškozeného odkázány výživou.
(2) Toto nařízení upraví také jednorázové mimořádné odškodnění
zaměstnanci podniku a členovi jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku a pozůstalým
po nich.
(3) Jednorázové mimořádné odškodnění zaměstnancům podniku,
členům jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku, jakož i jiným zaměstnancům
právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby a pozůstalým po nich poskytuje
právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, pokud ke škodě na zdraví došlo
v souvislosti s činností jejich jednotek požární ochrany na vlastní nemovitosti
nebo v jejich vlastních objektech. V ostatních případech poskytuje jednorázové
mimořádné odškodnění ministerstvo.
(4) Nárok na odškodnění podle odstavců 1 až 3 se promlčuje
ve lhůtě tří let ode dne vzniku škody.
Náhrada věcné škody
§82
Právnická nebo fyzická osoba má nárok na náhradu věcné škody, která jí vznikla
při pomoci poskytnuté při zdolávání požáru, popřípadě při cvičení jednotky požární
ochrany. Ve zvlášť odůvodněných případech se může přiznat náhrada nákladů spojených
s pořízením nové věci za věc poškozenou.
§83
(1) Právnické nebo fyzické osobě se nahrazuje také věcná
škoda, která jí vznikla v důsledku opatření nutných ke zdolání požáru, zamezení
jeho šíření nebo záchranných prací provedených na příkaz velitele zásahu nebo
velitele jednotky požární ochrany nebo při cvičení jednotky požární ochrany;
to neplatí, jestliže škoda vznikla použitím hasicích látek v souvislosti se
zdoláváním požáru.
(2) Náhrada věcné škody podle odstavce 1 se neposkytuje právnické
nebo fyzické osobě, jejíž objekty byly zasaženy požárem.
§84
(1) Náhradu škody podle §82 a 83 poskytuje a o ní rozhoduje
hasičský záchranný sbor kraje, v jehož územním obvodu požár vznikl nebo se konalo
cvičení jednotky požární ochrany.
(2) Jestliže vznikla právnické nebo fyzické osobě věcná škoda
v souvislosti s pomocí poskytnutou v zájmu právnické osoby nebo podnikající
fyzické osoby, má hasičský záchranný sbor kraje vůči této právnické osobě nebo
této podnikající fyzické osobě právo na náhradu toho, co právnické nebo fyzické
osobě poskytl.
(3) Právo na náhradu škody podle §82 a 83 je třeba uplatnit
do tří měsíců ode dne, kdy se poškozený dověděl o škodě, nejpozději do dvou
let od vzniku škody; jinak toto právo zanikne.
ČÁST OSMÁ
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§85
Působnost ministerstva a hasičského záchranného sboru kraje při výkonu státního
požárního dozoru se nevztahuje na
a) útvary a zařízení Policie České republiky, Bezpečnostní
informační služby a Vězeňské služby; v těchto útvarech a zařízeních se zabezpečují
a provádějí uvedené úkoly podle zvláštních předpisů,
b) báňská díla, zařízení, pracoviště a činnosti v podzemí
podléhající dozoru orgánů státní báňské správy, která vykonává státní správu
na tomto úseku,
c) námořní lodě a civilní letadla; v těchto dopravních prostředcích
se zabezpečují a provádějí uvedené úkoly podle zvláštních předpisů,
d) drážní vozidla a říční plavidla s výjimkou zjišťování
příčin vzniku požárů,
e) objekty Ministerstva zahraničních věcí nacházející se
mimo území České republiky.
§85a
(1) Působnost ministerstva a hasičského záchranného sboru
kraje při výkonu státního požárního dozoru se nevztahuje na vojenské objekty,
vojenské útvary, vojenská zařízení, vojenské záchranné útvary a právnické osoby
založené nebo zřízené Ministerstvem obrany (dále jen "objekty").
(2) V objektech uvedených v odstavci 1 vykonává požární dozor
Ministerstvo obrany vlastními orgány požární ochrany.
§86
Ustanovení tohoto zákona se vztahují na železniční, vodní a leteckou dopravu,
pokud mezinárodní smlouvy, kterými je Česká republika vázána, nestanoví jinak.
§87
(1) Ustanovení tohoto zákona se nedotýkají výsad a imunit
přiznávaných podle mezinárodního práva nebo mezinárodních smluv, kterými je
Česká republika vázána.
(2) Při zdolávání požárů lze vstoupit do objektů, které požívají
ochrany podle odstavce 1, jen na základě příslušného souhlasu.
§88 Oprávnění osob pověřených plněním úkolů na úseku požární ochrany
(1) Velitelé jednotek hasičských záchranných sborů podniků,
velitelé jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí a jednotek sborů dobrovolných
hasičů podniků a velitelé zásahů jsou při plnění svých úkolů na úseku požární
ochrany oprávněni
a) nařídit v souvislosti se zdoláváním požáru nebo při
cvičení jednotky požární ochrany, aby se z místa zásahu vzdálily osoby, jejichž
přítomnost není potřebná, nebo aby se podřídily jiným omezením nutným k úspěšnému
provedení zásahu,
b) nařídit provedení nutných opatření směřujících k odstranění
nebezpečí opětovného vzniku požáru. O nařízených opatřeních neodkladně informují
orgán vykonávající státní požární dozor.
(2) Prováděcí právní předpis stanoví způsob prokazování oprávnění
podle odstavce 1.
§89 Povinnost mlčenlivosti
(1) Osoby pověřené plněním úkolů na úseku požární ochrany
jsou povinny zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které v obecném zájmu nebo
v zájmu zúčastněných osob mají zůstat utajeny před nepovolanými osobami. Povinnost
mlčenlivosti trvá i po skončení pracovního poměru nebo po splnění úkolu.
(2) O zproštění mlčenlivosti a jeho rozsahu rozhoduje ředitel
hasičského záchranného sboru kraje.
§90
Předpisy o ochraně utajovaných skutečností{10} nejsou ustanovením §89 dotčeny.
§91 Ocenění mimořádné odvahy
(1) K ocenění mimořádné odvahy a obětavosti zaměstnanců podniků,
členů dobrovolných jednotek požární ochrany a občanů při záchraně života a majetku
může ministr vnitra udělit věcný nebo peněžitý dar nebo medaili. Věcný nebo
peněžitý dar může udělit též generální ředitel.
(2) Prováděcí právní předpis stanoví způsob udělování medaile.
§92 Živelní pohromy a jiné mimořádné události
Pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak, vztahují se ustanovení tohoto zákona
o poskytování osobní a věcné pomoci, o jednotkách požární ochrany, o právech
a povinnostech zaměstnanců podniků a členů dobrovolných jednotek požární ochrany,
o náhradě škody a o ocenění mimořádné odvahy přiměřeně také na záchranné práce
při živelních pohromách. Totéž platí při záchranných pracích při mimořádných
událostech, pokud jsou bezprostředně ohroženy lidské životy nebo hrozí značná
škoda.
§93 Stejnokroje a funkční označení
(1) Zaměstnancům podniků náleží stejnokroj s funkčním označením
a označením příslušnosti k jednotce hasičského záchranného sboru podniku.
(2) Členům jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí a jednotek
sborů dobrovolných hasičů podniků náleží stejnokroj a funkční označení.
(3) Prováděcí právní předpis stanoví náležitosti funkčních
označení a stejnokrojů zaměstnanců podniků a členů dobrovolných jednotek požární
ochrany, případně stanoví další osoby plnící úkoly na úseku požární ochrany,
kterým náleží stejnokroj.
§94
zrušen
§95 Vztah zákona k obecným předpisům o správním řízení
Na řízení podle tohoto zákona se vztahuje správní řád s výjimkou rozhodování
podle §68 odst. 2 a §73 odst. 3.
§96
zrušen
§97
Jednotky požární ochrany mohou poskytovat pohotovostní a jiné služby nebo
práce za úhradu vynaložených nákladů za předpokladu, že se jedná o práce a služby
související se základní náplní jejich činnosti a nedojde k ohrožení jejich akceschopnosti.
§98
(1) Za odborně způsobilé osoby se též považují osoby, které
jsou ke dni účinnosti tohoto zákona držiteli platného osvědčení odborné způsobilosti
podle dosavadních předpisů.
(2) Jednotky hasičských záchranných sborů podniků a dobrovolné
jednotky požární ochrany zřízené podle dosavadních předpisů se považují za jednotky
požární ochrany zřízené podle tohoto zákona.
(3) Posouzení požárního nebezpečí činností uvedených v §4
odst. 3 písm. a) až e) schválená podle dosavadních předpisů se považují za posouzení
požárního nebezpečí činností s vysokým požárním nebezpečím podle tohoto zákona.
Ostatní posouzení požárního nebezpečí podle dosavadních předpisů se za posouzení
požárního nebezpečí podle §6a nepovažují.
(4) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které ke
dni účinnosti tohoto zákona provozují činnosti uvedené v §4 odst. 3, jsou povinny
posouzení požárního nebezpečí podle §6a odst. 1 předložit ke schválení orgánu
státního požárního dozoru do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(5) Řízení zahájená před nabytím účinnosti tohoto zákona
se dokončí podle tohoto zákona.
§99
zrušen
§100
zrušen
Závěrečná ustanovení
§101
Ministerstvo vydá
a) prováděcí právní předpisy k provedení §6b, §11 odst.
8, §15 odst. 2, §16 odst. 4, §17 odst. 5, §24 odst. 2, §31a, §65 odst. 8 písm.
a), c) a d), §70 odst. 6, §72 odst. 7, §88 odst. 2, §91 odst. 2 a §93 odst.
3,
b) po projednání s Ministerstvem zdravotnictví prováděcí
právní předpis k provedení §65 odst. 7 písm. b),
c) po projednání s Ministerstvem financí a Ministerstvem
školství, mládeže a tělovýchovy prováděcí právní předpis k provedení §25 odst.
3.
§101a
zrušen
§102
zrušen
§103
(1) Zrušují se:
1. zákon č. 18/1958 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona
České národní rady č. 146/1971 Sb. (pol. 40 a 41 přílohy C), zákona České
národní rady č. 130/1974 Sb., zákona č. 20/1975 Sb. a zákona České národní
rady č. 49/1982 Sb., (pol. 23 přílohy),
2. §18 zákona č. 60/1961 Sb., o úkolech národních výborů
při zajišťování socialistického pořádku, pokud upravuje skutkové podstaty
přestupků proti ochraně před požáry,
3. vládní nařízení č. 12/1951 Sb., o náhradě škody příslušníkům
hasičstva a jiným osobám v oboru ochrany před požáry a jinými živelními pohromami,
4. vyhláška Ministerstva vnitra č. 248/1951 Ú. l., kterou
se upravují podrobnosti o náhradě škody v oboru ochrany před požáry a jinými
živelními pohromami,
5. vyhláška Ministerstva vnitra č. 91/1952 Ú. l., kterou
se vydává služební a disciplinární řád pro příslušníky požárních sborů, požárních
hlídek a pro příslušníky velitelství požární ochrany,
6. vyhláška ministra vnitra č. 169/1955 Ú. l., o zajištění
a organizaci požární ochrany v závodech, ve znění vyhlášky ministra vnitra
č. 119/1958 Ú. l. a vyhlášky Ministerstva vnitra České socialistické republiky
č. 60/1976 Sb.,
7. vyhláška Ministerstva vnitra č. 198/1958 Ú. l., o opatřování,
rozdělování a zkoušení věcných prostředků požární ochrany,
8. vyhláška Ministerstva vnitra č. 106/1959 Ú. l., o organizaci
požární ochrany, ve znění zákona České národní rady č. 146/1971 Sb., (pol.
42 přílohy C),
9. vyhláška Ministerstva vnitra č. 70/1960 Sb., o zajištění
pohotovosti hasicích zařízení,
10. vyhláška Ministerstva školství a kultury a Ministerstva
vnitra č. 87/1960 Sb., o zavedení bezpečného filmu,
11. vyhláška Ministerstva vnitra České socialistické republiky
č. 60/1976 Sb., kterou se vydávají zásady školení pracovníků o požární ochraně,
12. vyhláška Ministerstva vnitra České socialistické republiky
č. 35/1977 Sb., o požární bezpečnosti při skladování a používání topné nafty,
ve znění vyhlášky č. 46/1981 Sb.,
13. směrnice Ministerstva vnitra České socialistické republiky
čj. PO-2065 ze dne 3. července 1972 o ochraně úrody před požáry, registrované
v částce 14/1972 Sb.
(2) Platnosti pozbývají
1. pro příslušníky směrnice Ministerstva vnitra České socialistické
republiky čj. PO-2403 ze dne 1.října 1976 o jmenování a povyšování pracovníků
požární ochrany do hodností, registrované v částce 25/1976 Sb.,
2. předpisy, které byly ponechány v platnosti podle vyhlášky
předsedy vlády č. 129/1967 Sb. a uvedeny v částce 47/1967 Sb. (část XVIII).
§104 Účinnost
Tento zákon nabyl účinnosti dnem 1. července 1986.
* * *
Zákon č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a
o dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění zákona č. 226/1991 Sb., zákona
č. 542/1991 Sb., zákona č. 353/1999 Sb. a zákona č. 46/2000 Sb., nabyl účinnosti
dnem voleb do obecních zastupitelstev v roce 1990 (24. listopadu 1990).
Zákon č. 40/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 143/1992 Sb., o platu
a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích
a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti
dnem 1. dubna 1994.
Zákon č. 203/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 133/1985 Sb., o požární
ochraně, ve znění zákona č. 425/1990 Sb. a zákona č. 40/1994 Sb., nabyl účinnosti
dnem 1. ledna 1995.
Zákon č. 163/1998 Sb., kterým se mění zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně,
ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 40/1994 Sb. a zákona č. 203/1994
Sb., nabyl účinnosti 1. dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení
(1. srpna 1998).
Zákon č. 71/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích
na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, a některé další zákony, nabyl
účinnosti dnem vyhlášení (3. dubna 2000).
Zákon č. 237/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně,
ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2001.
Příloha k zákonu č. 133/1985 Sb.
KATEGORIE JEDNOTEK POŽÁRNÍ OCHRANY A ZÁKLADNÍ TABULKA
PLOŠNÉHO POKRYTÍ
Kategorie jednotek požární ochrany
Pro účely plošného pokrytí se jednotky požární ochrany dělí na jednotky
a) s územní působností, zasahující i mimo území svého zřizovatele
1. JPO I - jednotka hasičského záchranného sboru s územní
působností
zpravidla do 20 minut jízdy z místa dislokace,
2. JPO II - jednotka sboru dobrovolných hasičů obce s členy,
kteří
vykonávají službu jako svoje hlavní nebo vedlejší povolání, s územní
působností zpravidla do 10 minut jízdy z místa dislokace,
3. JPO III - jednotka sboru dobrovolných hasičů obce s členy,
kteří
vykonávají službu v jednotce požární ochrany dobrovolně, s územní
působností zpravidla do 10 minut jízdy z místa dislokace,
b) s místní působností, zasahující na území svého zřizovatele
1. JPO IV - jednotka hasičského záchranného sboru podniku,
2. JPO V - jednotka sboru dobrovolných hasičů obce s členy,
kteří
vykonávají službu v jednotce požární ochrany dobrovolně,
3. JPO VI - jednotka sboru dobrovolných hasičů podniku.
V dohodě se zřizovatelem mohou být tyto jednotky využívány k zásahům
i mimo svůj územní obvod.
----------------------------------------------------------------------------
| Základní tabulka plošného pokrytí |
|--------------------------------------------------------------------------|
| Stupeň nebezpečí území obce | Počet jednotek PO a doba jejich dojezdu |
| | na místo zásahu |
|-----------------------------+--------------------------------------------|
| I | A | 2 JPO do 7 min a další 1 JPO do 10 min |
| |-------------------+--------------------------------------------|
| | B | 1 JPO do 7 min a další 2 JPO do 10 min |
|---------+-------------------+--------------------------------------------|
| II | A | 2 JPO do 10 min a další 1 JPO do 15 min |
| |-------------------+--------------------------------------------|
| | B | 1 JPO do 10 min a další 2 JPO do 15 min |
|---------+-------------------+--------------------------------------------|
| III | A | 2 JPO do 15 min a další 1 JPO do 20 min |
| |-------------------+--------------------------------------------|
| | B | 1 JPO do 15 min a další 2 JPO do 20 min |
|---------+-------------------+--------------------------------------------|
| IV | A | 1 JPO do 20 min a další 1 JPO do 25 min |
----------------------------------------------------------------------------
Poznámka:
1 JPO - jedna jednotka PO; 2 JPO - dvě jednotky PO; min - minut.
Síly a prostředky požadované základní tabulkou plošného pokrytí jsou
a) pro první jednotku požární ochrany, která se dostaví na
místo zásahu,
minimálně družstvo ve zmenšeném početním stavu nebo družstvo
s cisternovou automobilovou stříkačkou;
Poznámka:
U obcí nebo objektů zařazených do stupně nebezpečí území obce III A, III
B nebo IV, může být první jednotkou požární ochrany jednotka, která nemá
cisternovou automobilovou stříkačku, ale je vybavena alespoň přívěsnou nebo
přenosnou požární stříkačkou o výkonu 800 l/min a vyšším, tažným nebo
dopravním automobilem, pokud v místě zásahu je možné použít zdroj požární
vody, a za podmínky, že druhá a další jednotka požární ochrany cisternovou
automobilovou stříkačku má.
b) pro druhou a další jednotku požární ochrany, která se dostaví
na místo
zásahu, minimálně družstvo ve zmenšeném početním stavu nebo družstvo
s cisternovou automobilovou stříkačkou a další technika podle složitosti
zdolávání požáru.
Poznámka:
U všech obcí nebo objektů s výjimkou objektů zařazených do stupně
nebezpečí území obce I A, I B, může být druhou nebo další jednotkou požární
ochrany také jednotka, která nemá cisternovou automobilovou stříkačku, ale
je vybavena alespoň přívěsnou nebo přenosnou požární stříkačkou o výkonu
800 l/min a vyšším, tažným nebo dopravním automobilem, pokud v místě zásahu
je možné použít zdroj požární vody.
Poznámky:
{1a} §17 odst. 2 vyhlášky č. 137/1998 Sb. , o obecných technických požadavcích
na výstavbu.
{1b} §2 odst. 8 písm. b) až e) zákona č. 157/1998 Sb. , o chemických látkách
a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů.
{1c} §3 písm. a) vyhlášky č. 137/1998 Sb.
{1d} §3 písm. b) vyhlášky č. 137/1998 Sb.
{1e} §3 písm. e) vyhlášky č. 137/1998 Sb.
{1f} §3 písm. f) vyhlášky č. 137/1998 Sb.
{1g} §3 písm. g) vyhlášky č. 137/1998 Sb.
{1h} §2 písm. b) vyhlášky č. 174/1994 Sb. , kterou se stanoví obecné technické
požadavky zabezpečující užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu
a orientace.
{1i} Zákon č. 22/1997 Sb. , o technických požadavcích na výrobky a o změně a
doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb.
{1j} Zákon č. 238/2000 Sb. , o Hasičském záchranném sboru České republiky a
o změně některých zákonů.
{1k} Například zákon č. 23/1962 Sb. , o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění
některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 125/1997
Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně
ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.
{1l} Například vyhláška č. 50/1978 Sb. , o odborné způsobilosti v elektrotechnice,
ve znění vyhlášky č. 98/1982 Sb.
{1m} §46 písm. g) a i) zákona č. 289/1995 Sb.
{1n} Zákon č. 65/1965 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
{1o} Například zákon č. 455/1991 Sb. , o živnostenském podnikání (živnostenský
zákon), ve znění pozdějších předpisů.
{1p} Zákon č. 20/1966 Sb. , o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.
{2a} Zákon č. 129/2000 Sb. , o krajích (krajské zřízení).
{2b} Ústavní zákon č. 110/1998 Sb. , o bezpečnosti České republiky.
{3} §55 zákona č. 29/1984 Sb. , o soustavě základních škol, středních škol a
vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění zákona č. 138/1995 Sb.
{3a} Zákon č. 239/2000 Sb. , o integrovaném záchranném systému a o změně některých
zákonů.
{3b} §17 odst. 1 nařízení vlády č. 108/1994 Sb. , kterým se provádí zákoník
práce a některé další zákony.
{3c} §32 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 21/1996 Sb. , kterou se provádějí některá ustanovení
zákona České národní rady o požární ochraně.
{3d} Zákon č. 50/1976 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon),
ve znění pozdějších předpisů.
{3e} §18 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 132/1998 Sb. , kterou se provádějí některá
ustanovení stavebního zákona.
{3f} §3 písm. i) vyhlášky č. 137/1998 Sb.
{3g} §3 písm. j) vyhlášky č. 137/1998 Sb.
{4a} §124 zákoníku práce.
{4b} Vyhláška č. 254/1999 Sb. , o technických podmínkách požární techniky.
{4c} §12 vyhlášky č. 21/1996 Sb.
{4d} Zákon č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník.
{4e} §49 a 50 zákona č. 128/2000 Sb. , o obcích (obecní zřízení).
{4f} §20 odst. 3 zákona č. 238/2000 Sb. , o Hasičském záchranném sboru České
republiky a o změně některých zákonů.
{5} Například zákon č. 18/1997 Sb. , o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího
záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších
předpisů.
{5a} Zákon č. 240/2000 Sb. , o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový
zákon).
{6a} Zákon č. 219/1999 Sb. , o ozbrojených silách České republiky.
{7} Například vyhláška č. 80/1971 Sb., o Smlouvě mezi Československou socialistickou
republikou a Polskou lidovou republikou o právních vztazích na československo-polských
státních hranicích, o spolupráci a vzájemné pomoci v hraničních otázkách.
{7a} Zákon č. 218/2000 Sb. , o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících
zákonů (rozpočtová pravidla).
Zákon č. 250/2000 Sb. , o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.
{7b} Zákon č. 337/1992 Sb. , o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
{8} Zákon č. 200/1990 Sb. , o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 71/1967 Sb. , o správním řízení (správní řád).
{9} §190 až 203, §260 zákoníku práce.
Nařízení vlády č. 108/1994 Sb. , kterým se provádí zákoník práce a některé další
zákony.
{10} Zákon č. 148/1998 Sb. , o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých
zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
|