e-mail: sehaz@pb.cz              IČO: 25055593               DIČ: CZ25055593          
          Telefon: 318 628 974              Mobil: 777 888 014

Výklad některých ustanovení

24. června 2004
kontaktní osoba: npor. Ing. Zdeněk Ráž
odbor prevence MV-GŘ HZS ČR

Další dotazy a odpovědi: http://www.hzscr.cz/clanek/otazky-a-odpovedi-90.aspx

Otázka:
V ustanovení § 5 odst. 1 písm. b) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů je uvedeno, cituji: vytvářet podmínky pro hašení požárů a pro záchranné práce, zejména udržovat volné příjezdové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku, únikové cesty a volný přístup k nouzovým východům, k rozvodným zařízením elektrické energie, k uzávěrům vody, plynu, topení a produktovodům, k věcným prostředkům požární ochrany a k ručnímu ovládání požárně bezpečnostních zařízení.
Co v praxi znamená volný přístup?:
a. musí být vždy zajištěn trvale volný přístup k uzávěru vody tzn. 24 hodin denně,
b. nebo to znamená, že uzávěr vody není ničím zastavěn, např. starým nábytkem a je tedy volně přístupný, avšak místnost (společný prostor), ve které se nachází je uzamčena.


Odpověď:
Termín volný přístup použitý v ustanovení § 5 odst. 1 písm. b) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů znamená, že předmětné zařízení musí být trvale dostupné, bez nutnosti překonání jakékoli překážky. Umístění uzávěru vody v uzamčené místnosti, pokud nejsou provedena opatření k neprodlenému odemčení vstupních dveří do předmětné místnosti, nesplňuje podmínku volného přístupu k předmětnému zařízení.

HASICÍ PŘÍSTROJE

Otázka:
Může osoba vyškolená konkrétním výrobcem hasicího přístroje provádět kontrolu na hasicích přístrojích jiného výrobce?

Odpověď:
V souladu s podrobnostmi uvedenými v ustanovení § 10 odst. 2 vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) osoba, která kontrolu hasicího přístroje provedla, odpovídá za kvalitu provedené činnosti a písemně potvrzuje, že při tom splnila podmínky stanovené právními předpisy, normativními požadavky a průvodní dokumentací výrobce konkrétního typu hasicího přístroje.

Otázka:
Může provádět - značit periodické zkoušky hasicích přístrojů (součástí je i tlaková zkouška), konkrétního výrobce osoba či firma, která není proškolená konkrétním výrobcem hasicího přístroje a nevlastní osvědčení - oprávnění výrobce?

Odpověď:
Vzhledem k tomu, že nádoby přenosných hasicích přístrojů jsou ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 18/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů tlakovými nádobami k dopravě plynů, mohou jejich periodické zkoušky provádět pouze organizace nebo fyzické osoby, které jsou držiteli oprávnění podle ustanovení § 6c odst. 1 písm. b) zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů.

Otázka:
Kde lze zjistit a ověřit kdo, jaká oprávnění vlastní a k jakým činnostem při servisu hasicích přístrojů?

Odpověď:
Předmětnou záležitost předpisy o požární ochraně neřeší. Rozsah oprávnění k těmto činnostem by měl být uveden v osvědčení o odborné kvalifikaci vydaném výrobcem nebo jiným kvalifikovaným a uznaným orgánem. V případě pochybností je třeba obrátit se na výrobce příslušného typu hasicího přístroje.

Otázka:
Jak máme postupovat v případě, že pro nás provedla práce osoba, která nemá k provedeným pracem oprávnění a naše organizace mu tyto práce uhradila, aby naše organizace splnila podmínky vyplývající ze zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně ve znění pozdějších předpisů a zároveň získala zpět uvedené finanční prostředky?

Odpověď:
Ke splnění povinností stanovených zákonem o požární ochraně je nutné, aby Vaše organizace prokázala, že udržuje přenosné hasicí přístroje v provozuschopném stavu podle podmínek uvedených v ustanovení § 9 odst. 1 vyhlášky o požární prevenci. Ministerstvo vnitra však není dozorovým orgánem působným v oblasti poskytování služeb. Podle ustanovení § 2 zákona č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů, přísluší uvedená činnost do působnosti České obchodní inspekce.

Otázka:
Je výrobce konkrétního hasicího přístroje odpovědný za stanovení podmínek, rozsahu znalostí a praktických dovedností osob provádějících kontrolu a údržbu hasicích přístrojů?

Odpověď:
Vyhláška o požární prevenci nestanoví odpovědnost výrobce za vydání výše uvedených podmínek, ale umožňuje výrobci tyto podmínky stanovit.

Otázka:
Stanoví-li výrobce konkrétního typu hasicího přístroje podmínky znalostí a praktických dovedností ve své průvodní dokumentaci, je jejich splnění pro osobu provádějící kontroly a údržbu hasicích přístrojů závazné?

Odpověď:
V souladu s § 10 odst. 1 vyhlášky o požární prevenci při provádění kontrol, údržbě a opravách hasicích přístrojů musí osoba, která příslušnou činnost vykonává, splnit podmínky stanovené právními předpisy, normativními požadavky a průvodní dokumentací výrobce konkrétního typu hasicího přístroje.

Otázka:
Kdo nese odpovědnost za to, že kontrola a údržba hasicího přístroje byla provedena v souladu s průvodní dokumentací jeho výrobce? Je to uživatel hasicího přístroje nebo osoba, která provedla kontrolu nebo údržbu a potvrdila splnění podmínek stanovených průvodní dokumentací?

Odpověď:
Provozuschopnost hasicího přístroje se prokazuje dokladem o jeho kontrole provedené podle podmínek stanovených vyhláškou o požární prevenci, kontrolním štítkem a plombou spouštěcí armatury (§ 9 odst. 1 vyhlášky o požární prevenci), a to jak pro účely výkonu státního požárního dozoru (např. § 45, § 46 a § 50 vyhlášky o požární prevenci), tak i pro účely preventivních požárních prohlídek (§ 12 odst. 1 a 2 vyhlášky o požární prevenci).
V souladu s ustanovením § 10 odst. 2 vyhlášky o požární prevenci osoba, která příslušnou činnost podle odstavce 1 provedla, odpovídá za kvalitu provedené činnosti a písemně potvrzuje, že při tom splnila podmínky stanovené právními předpisy, normativními požadavky a průvodní dokumentací výrobce konkrétního typu hasicího přístroje.
Součástí dokladu o provedené kontrole, údržbě nebo opravě hasicího přístroje je též potvrzení podle § 10 odst. 2 vyhlášky o požární prevenci.

Otázka:
Jakým způsobem si může uživatel hasicího přístroje ověřit, že osoba, která provedla kontrolu nebo údržbu hasicího přístroje ji provedla v souladu s průvodní dokumentací výrobce? Je povinností výrobce vést seznam osob oprávněných provádění kontrolu a údržbu jeho hasicích přístrojů, pokud ano co musí tento seznam obsahovat a musí být veřejně přístupný?

Odpověď:
Vyhláška o požární prevenci byla vydána na základě zmocnění uvedených v zákoně č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o požární ochraně?). Zákon o požární ochraně nezmocňuje Ministerstvo vnitra ke stanovení způsobu ověřování kvality provádění kontrol, údržby a oprav hasicích přístrojů, ani ke stanovení povinností výrobců hasicích přístrojů.

Otázka:
Může výcvikový kurz na kontroly a údržbu hasicích přístrojů provádět kterýkoliv výrobce hasicích přístrojů bez ohledu na to, zda se jedná o jeho hasicí přístroje nebo hasicí přístroje jiného výrobce. Případně může tyto výcvikové kurzy provádět jakýkoliv podnikatelský subjekt, a to aniž by měl k dispozici souhlas příslušného výrobce, platnou a aktualizovanou průvodní dokumentaci tohoto výrobce konkrétního hasicího přístroje?

Odpověď:
Výcvikový kurz oprávněných osob provádějících servis hasicích přístrojů může vést osoba (výrobce nebo jiný kvalifikovaný a uznaný orgán), která splňuje podmínky stanovené právními předpisy a průvodní dokumentací výrobce příslušných typů hasicích přístrojů. Zkouška na konci výcvikového kurzu by měla být provedena pod dozorem nezávislého akreditovaného orgánu. Jednou z možností pro dosažení odborné kvalifikace osob provádějících servis hasicích přístrojů je uvedena v příloze A ČSN ISO 11602-2.

Otázka:
Je normativním dokumentem, podle kterého je povinen podle vyhlášky o požární prevenci postupovat ten, kdo provádí kontroly, údržbu a opravy hasicích přístrojů ČSN ISO 11602-2: 2002? Je tato norma v současnosti jediným normativním dokumentem, podle kterého je povinen podle vyhlášky o požární prevenci postupovat ten, kdo provádí kontroly, údržbu a opravy hasicích přístrojů?

Odpověď:
Kontrola hasicího přístroje se provádí v rozsahu a způsobem stanoveným právními předpisy, normativními požadavky a průvodní dokumentací ve lhůtách uvedených v § 9 odst. 2 vyhlášky o požární prevenci. Při kontrole, údržbě a opravách hasicích přístrojů musí osoba, která příslušnou činnost vykonává, splnit podmínky stanovené právními předpisy, normativními požadavky a průvodní dokumentací výrobce konkrétního typu požárně bezpečnostního zařízení nebo hasicího přístroje. Tato osoba odpovídá za kvalitu provedené činnosti a písemně potvrzuje, že stanovené podmínky splnila (§ 10 odst. 1 vyhlášky o požární prevenci).
ČSN ISO 11602-2 je v současnosti jedinou platnou technickou normou, která stanoví podmínky provádění kontrol, údržby a oprav hasicích přístrojů z hlediska požární ochrany.
Vzhledem k tomu, že nádoby převozných a pojízdných hasicích přístrojů, které jsou trvale spojeny se zdrojem tlaku jsou tlakovými nádobami stabilními podle § 2 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 18/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů, a nádoby přenosných hasicích přístrojů jsou tlakovými nádobami k dopravě plynů podle § 2 odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 18/1979 Sb., musí být dodrženy rovněž příslušné právní předpisy a normativní požadavky z této oblasti (§ 10 odst. 5 vyhlášky o požární prevenci).

Otázka:
Je výrobce nebo dovozce, který uvádí hasicí přístroj na trh povinen průvodní dokumentaci na vyžádání poskytnout každému žadateli bez dalších požadavků na žadatele o tuto dokumentaci (např. vázat poskytnutí průvodní dokumentace na absolvování výcvikového kurzu tohoto výrobce nebo dovozce nebo jím pověřené zájmové skupiny; nebo vázat poskytnutí průvodní dokumentace na ekonomický obrat vytvořený prodejem hasicích přístrojů tohoto výrobce nebo dovozce prostřednictvím žadatele o dokumentaci, apod.)?

Odpověď:
Formu průvodní dokumentace výrobce vyhláška o požární prevenci neřeší; Ministerstvo vnitra nebylo k takovéto úpravě zákonem o požární ochraně, zmocněno. Obecně platí, že výrobek uváděný na trh musí být opatřen průvodní dokumentací [např. § 4 odst. 1 zákona č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně a doplnění některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), ve znění pozdějších předpisů].
Vedle skutečností uvedených v ustanovení § 10 odst. 3 vyhlášky o požární prevenci i pro tento případ obecně platí, že výrobce, dovozce nebo distributor je podle povahy výrobku povinen poskytnout uživatelům zejména takové informace, které jim umožní posoudit obvyklé nebo rozumně předvídatelné nebezpečí spojené s užíváním výrobku, které by mohlo ohrozit oprávněný zájem po dobu předpokládané životnosti výrobku, pokud toto nebezpečí není zřejmé bez odpovídajícího upozornění (§ 4 odst. 4 zákona o obecné bezpečnosti výrobků).

Otázka:
Je výrobce nebo dovozce, který uvádí hasicí přístroj na trh povinen sdělit rozsah průvodní dokumentace autorizované osobě, provádějící certifikaci konkrétního typu hasicího přístroje a posuzující, zda-li výrobek a výrobce (dovozce při uvádění na trh splňují zákonné požadavky (včetně dokumentace)?

Odpověď:
Uvádění výrobku na trh je řešeno zákonem č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. V této oblasti je působným orgánem Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví.

Otázka:
Jakým způsobem lze vyloučit, že v případě potřeby bude použit hasicí přístroj s nevhodnou hasební látkou (podle požadavku § 3 odst. 3 vyhlášky o požární prevenci) v místech s kumulovanými třídami pravděpodobného vzniku požáru?

Odpověď:
Vyloučení použití hasicích přístrojů s nevhodnou hasební látkou by mělo být zajištěno jednak vhodnou volbou umis?ovaného typu hasicího přístroje podle převládajícího požárního rizika a druhu hořlavých látek se specifikováním místa umístění hasicího přístroje tak, aby bylo zamezeno jeho nesprávnému použití. Dále školením zaměstnanců o požární ochraně v souladu s § 23 vyhlášky o požární prevenci a odbornou přípravou zaměstnanců zařazených do preventivních požárních hlídek podle ustanovení § 24 vyhlášky o požární prevenci, preventivními požárními prohlídkami prováděnými podle § 12 vyhlášky o požární prevenci. Navíc nevhodnost použití hasicího přístroje je přímo uvedena na typovém štítku hasicího přístroje.

Otázka:
Kdo zodpovídá za vybavení objektů hasicími přístroji?

Odpověď:
Hasicí přístroje patří mezi druhy věcných prostředků požární ochrany [§ 2 odst. 3 písm. a) vyhlášky o požární prevenci].
Podle § 2 odst. 1 vyhlášky o požární prevenci platí, že množství, druhy a způsob vybavení prostor a zařízení právnických osob a podnikajících fyzických osob věcnými prostředky požární ochrany vyplývá z požárně bezpečnostního řešení stavby (§ 18 vyhlášky č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona, ve znění pozdějších předpisů a § 41 vyhlášky o požární prevenci) nebo z obdobné dokumentace, která je součástí dokumentace ověřené stavebním úřadem podle zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Podle ustanovení § 5 odst. 1 písm. a) zákona o požární ochraně, jsou právnické osoby a podnikající fyzické osoby (vlastník popřípadě správce objektu) povinny mimo jiné obstarávat, zabezpečovat a udržovat věcné prostředky v provozuschopném stavu.

Otázka:
Jaký hasicí přístroj má být použit pro třídu požáru D, když od roku 1997 nejsou hasicí přístroje pro tuto třídu požáru posuzovány, protože současně platná předmětová norma ČSN EN 3 se o této třídě požáru nezmiňuje? Pokud hodlá někdo prokázat hasicí schopnost hasicího přístroje na zkušebním objektu (požáru) pro třídu požáru D, jaké jsou parametry takového objektu? Liší se parametry vzhledem k druhu a obsahu hasiva v hasicím přístroji?

Odpověď:
Zákon o požární ochraně nezmocňuje Ministerstvo vnitra k určování použitelnosti hasicích přístrojů pro jednotlivé třídy požáru, ani stanovení zkušebních objektů pro zkoušení hasicích přístrojů. Rozsah použití hasicího přístroje určuje jeho výrobce a jím garantované vlastnosti ověřuje autorizovaná osoba v rámci posuzování shody.

Otázka:
Lze chápat položení hasicího přístroje umístěného na vodorovné stavební konstrukci jako zajištění vhodným způsobem proti pádu podle požadavku § 3 odst. 4 vyhlášky o požární prevenci?

Odpověď:
Hasicí přístroj má být umístěn podle konstrukčního provedení a návodu výrobce. Položení hasicího přístroje na vodorovné stavební konstrukci lze považovat za zajištění vhodným způsobem proti pádu, pokud je k takovému umístění konstrukčně přizpůsoben a výrobce tento způsob umístění připouští v návodu na instalaci předmětného hasicího přístroje, který byl v rámci posuzování shody certifikován.

Otázka:
Jakým způsobem musí být ze strany výrobce nebo dovozce hasicího přístroje informován servisní technik o požadavcích technických podmínek výrobce na výměnné komponenty, aby byl schopen posoudit podle požadavku § 9 odst. 4 vyhlášky o požární prevenci shodnost nahrazovaných komponentů hasicího přístroje při jeho kontrole, údržbě a opravách s požadavky technických podmínek výrobce?

Odpověď:
Zákon o požární ochraně nezmocňuje Ministerstvo vnitra k určování povinností výrobců hasicích přístrojů. Předávání potřebných informací výrobcem hasicích přístrojů oprávněným osobám, kterým bylo vydáno osvědčení k provádění příslušných činností je založeno na vzájemné spolupráci oprávněné osoby a výrobce hasicích přístrojů.

Otázka:
Lze chápat požadavek § 9 odst. 7 vyhlášky o požární prevenci tak, že po provedené kontrole, údržbě nebo opravě si osoba, která tento úkon provedla sama zvolí, vyznačí-li na kontrolní štítek termín příští kontroly, nebo termín příští periodické zkoušky?

Odpověď:
V souladu s § 9 odst. 7 vyhlášky o požární prevenci, kde jsou stanoveny obsahové náležitosti kontrolního štítku musí být zřetelné jaký úkon, kdy a kým byl proveden. Rovněž musí být zřetelný termín (tak, aby byla splněna zákonná lhůta) příští kontroly i termín příští periodické zkoušky. Způsob značení záleží na typu používaného kontrolního štítku. Tvar ani grafickou podobu kontrolního štítku vyhláška o požární prevenci nestanoví.

Otázka:
Musí být na kontrolním štítku bezpodmínečně celé jméno osoby, která servisní úkon provedla nebo stačí jen její příjmení a jméno počátečním písmenem?

Odpověď:
V ustanovení § 9 odst. 7 vyhlášky o požární prevenci je jednoznačně uvedeno, že se uvádí jméno a příjmení osoby, která úkon provedla.

Otázka:
Je absence jména na kontrolním štítku důvod ke konstatování, že se nejedná o kontrolní štítek, protože nemá předepsané náležitosti vyhláškou o požární prevenci?

Odpověď:
Kontrolní štítek jako takový je forma předepsaného dokladu o provozuschopnosti hasicího přístroje. Nesplňuje-li kontrolní štítek umístěný na hasicím přístroji obsahové náležitosti stanovené vyhláškou o požární prevenci, může být zpochybněna právoplatnost provedeného úkonu a tím i prokazatelnost provozuschopnosti hasicího přístroje, protože pouze příjmení osoby není v souladu s § 9 odst. 7 vyhlášky o požární prevenci dostatečné k identifikaci osoby, která provedla úkon podle odstavce 6.

Otázka:
V jakém rozsahu musí doklad o provedeném servisním úkonu na hasicím přístroji podle § 9 odst. 8 vyhlášky o požární prevenci obsahovat údaj o umístění hasicího přístroje? Stačí uvést např. sklad, provoz, správní budova apod. nebo musí být uvedena bližší specifikace?

Odpověď:
Údaj o umístění hasicího přístroje by měl specifikovat místo tak, aby bylo zajištěno, že nedojde k nesprávnému použití hasicího přístroje vzhledem k druhu hasiva i ve vztahu k prostředí, které má vliv na lhůty kontrol.

Otázka:
Musí být údaje uvedené na kontrolním štítku a štítek samotný tak trvanlivé, aby byly (s přihlédnutím k působení prostředí, ve kterém je hasicí přístroj umístěn) čitelné minimálně do termínu příští kontroly?

Odpověď:
V souladu s ustanovením § 9 odst. 1 vyhlášky o požární prevenci se provozuschopnost hasicího přístroje mimo jiné prokazuje kontrolním štítkem. Podle § 9 odst. 6 vyhlášky o požární prevenci osoba, která provedla kontrolu, údržbu nebo opravu, opatří hasicí přístroj mimo jiné trvale čitelným kontrolním štítkem. To znamená, že pokud nejsou čitelné údaje stanovené § 9 odst. 7 vyhlášky o požární prevenci nelze prokázat provozuschopnost předmětného hasicího přístroje.

Otázka:
Lze při instalaci hasicího přístroje u uživatele provést jeho kontrolu, přestože od předchozí (první kontroly provedené výrobcem v rámci výroby hasicího přístroje) neuběhlo ještě minimálně 6 měsíců požadovaných čl. 4.3.1 a) ČSN ISO 11602-2: 2002?

Odpověď:
Povinnost udržovat věcné prostředky v provozuschopném stavu ukládá povinným osobám ustanovení § 5 odst. 1 zákona o požární ochraně. Potřebné úkony pro zajištění provozuschopnosti hasicích přístrojů zajiš?uje povinná osoba buď vlastními oprávněnými osobami nebo dodavatelským způsobem. Způsob, rozsah a lhůty provedení kontrol hasicích přístrojů stanoví § 9 odst. 2 vyhlášky o požární prevenci.

Otázka:
Jak dlouho musí organizace provádějící kontrolu, údržbu a opravy archivovat záznamy o této činnosti, pořízené podle čl. 4.5.1 ČSN ISO 11602-2: 2002?

Odpověď:
Způsob vedení dokumentace organizací provádějících kontroly, údržbu a opravy hasicích přístrojů předpisy o požární ochraně neupravují, protože Ministerstvo vnitra není k takovéto úpravě zákonem o požární ochraně zmocněno.

Otázka:
Musí být při kontrole hasicího přístroje dodržena podmínka čl. 4.3.2.1 b) ČSN ISO 11602-2: 2002, podle které musí být provedena výměna pojistky a přeplombování hasicího přístroje, přestože je hasicí přístroj před kontrolou řádně opatřen pojistkou a zaplombován a v rámci kontroly není třeba plombu ani pojistku odstranit? Co se rozumí pojmem opatřit novou plombou pokud toto výrobce nestanoví plombovacím předpisem uvedeným v průvodní dokumentaci?

Odpověď:
Provozuschopnost hasicího přístroje se prokazuje dokladem o jeho kontrole provedené podle podmínek stanovených vyhláškou o požární prevenci, kontrolním štítkem a plombou spouštěcí armatury (viz § 9 odst. 1 vyhlášky o požární prevenci), a to jak pro účely výkonu státního požárního dozoru (např. § 45, § 46 a § 50 vyhlášky o požární prevenci), tak i pro účely preventivních požárních prohlídek (viz § 12 odst. 1 a 2 vyhlášky o požární prevenci). V souladu s ustanovením § 9 odst. 6 vyhlášky o požární prevenci osoba, která provedla kontrolu, údržbu nebo opravu, opatří hasicí přístroj plombou spouštěcí armatury a trvale čitelným kontrolním štítkem.
30. dubna 2004

Otázka:
Obchodní centrum - objekt je zařazen do kategorie se zvýšeným požárním nebezpečím. Správa centra má veškerou požadovanou dokumentaci, která platí pro společné prostory. Tak jak říká § 2 zákona o požární ochraně, každý prodejce v nájemní jednotce si řídí požární ochranu sám. Opravdu musí dodržet zákon a mít veškerou dokumentaci pro kategorii činností se zvýšeným požárním nebezpečím?

Odpověď:
Ve smyslu § 4 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o požární ochraně) se do kategorie podle míry požárního nebezpečí začleňují jednotlivé provozované činnosti, nikoliv objekty nebo budovy.
Zákon musí být vždy dodržován, např. zákon o požární ochraně v podrobnostech, které jsou stanoveny v prováděcích právních předpisech, např. vyhlášce č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci).
Ustanovení § 15 zákona o požární ochraně neukládá provozovatelům mít veškerou dokumentaci pro kategorii se zvýšeným požárním nebezpečím jak se uvádí v dotazu. Podrobnosti k obecné povinnosti uvedené v § 15 zákona o požární ochraně - zpracovávat předepsanou dokumentaci požární ochrany, plnit podmínky požární bezpečnosti v ní stanovené a udržovat ji v souladu se skutečným stavem - jsou uvedeny v ustanoveních § 27 až 40 vyhlášky o požární prevenci, popř. v § 15 vyhlášky o požární prevenci, zejména v odst. 4.
Dle postupu uvedeného v § 15 vyhlášky o požární prevenci se stanoví podmínky požární bezpečnosti pro provozovanou činnost a zapracují se do příslušných druhů dokumentace požární ochrany. Za rozsah a způsob stanovení podmínek požární bezpečnosti odpovídá zpracovatel (odborně způsobilá osoba nebo technik požární ochrany). Rozsah a způsob stanovení podmínek požární bezpečnosti se odvíjí od souhrnu znaků? konkrétní činnosti, tj. jejího rozsahu, místa provozování atp. V praxi se mohou vyskytnout činnosti, pro které nebude nutné stanovovat podmínky požární bezpečnosti v plném rozsahu dle § 15 vyhlášky o požární prevenci. Z toho vyplyne, že nebude nutné zpracovat veškerou dokumentaci, jak je definována v § 27 vyhlášky o požární prevenci. Ustanovení tohoto paragrafu je pouze výčtem dokumentace, nikoliv povinným rozsahem. Podrobnosti ke způsobu vedení dokumentace požární ochrany jsou zapracovány do § 40 vyhlášky o požární prevenci, kde je vhodné zdůraznit odst. 5, ve kterém se uvádí, že požadavky stanovené na obsah některých druhů dokumentace požární ochrany podle § 27 odst. 1 vyhlášky o požární prevenci mohou být zapracovány do jiné organizační nebo provozní dokumentace vedené právnickou osobou nebo podnikající fyzickou osobou, pokud jsou splněny stanovené podmínky.
Provozuje-li činnost v prostorách více právnických osob nebo podnikajících fyzických osob, plní povinnosti na úseku požární ochrany na místech, která užívají společně vlastník těchto prostor, není-li smlouvou mezi nimi sjednáno jinak. Zajiš?ování těchto povinností vlastníkem objektu bude v mnoha případech nutné promítnout i do povinností nájemců. Příkladem může být dokumentace požární ochrany, např. požární evakuační plán, který musí být respektován všemi stranami. Tzn., že vlastník objektu i provozovatelé činností přijmou vhodná opatření, kterými se např. konkrétní dokumentace požární ochrany stane dokumentací platnou a závaznou pro jednotlivé nájemce. Za plnění povinností na úseku požární ochrany u právnických osob odpovídá statutární orgán a u podnikající fyzické osoby tyto osoby nebo jejich odpovědný zástupce - § 2 odst. 2 zákona o požární ochraně. Této odpovědnosti se nemohou zprostit. Je však možné, aby některé povinnosti na úseku požární ochrany byly zabezpečovány společně více provozovateli. Zde bychom doporučovali, aby takovéto úkony byly promítnuty do písemné smlouvy, která by přesně definovala jednotlivé úkony za účelem předcházení nedorozuměním.
5. února 2004

Otázka:
Co je myšleno pod pojmem se školení v požární ochraně zabezpečuje? v případě prací prováděných dodavatelsky?

Odpověď
na dotaz je obsažena v ustanoveních § 23 odst. 5 a 6, § 40 odst. 6 a 10 a v § 15 odst. 1, 3 a 6 vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci).
V ustanovení § 15 odst. 6 vyhlášky o požární prevenci se uvádí, že v případě dodavatelsky prováděných činností se zvýšeným požárním nebezpečím zabezpečuje stanovení a dodržování podmínek podle odstavců 1 až 4 právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která tyto činnosti vykonává, není-li smlouvou stanoveno jinak.
Při určení podmínek požární bezpečnosti při činnostech se zvýšeným požárním nebezpečím dle § 15 odst. 3 písm. h) vyhlášky o požární prevenci (potažmo i vysokým požárním nebezpečím viz § 16 vyhlášky o požární prevenci) se určí další požadavky, které závisí na druhu, místě a způsobu provozování činností se zvýšeným požárním nebezpečím, například pro mimořádné provozování těchto činností na přechodných pracovištích, tj. na místech, která nejsou k tomuto druhu činnosti projektována, dosud schválena nebo jinak určena (staveniště, volné prostranství, lesní porosty apod.), anebo když se změní výchozí podmínky.
Podmínky požární bezpečnosti při provozovaných činnostech se zvýšeným požárním nebezpečím (potažmo i vysokým požárním nebezpečím) se ve smyslu § 15 odst. 4 vyhlášky o požární prevenci zapracují do příslušných druhů dokumentace požární ochrany uvedených v § 27 vyhlášky o požární prevenci - tedy i do tematických plánů a časových rozvrhů školení o požární ochraně.
Pokud objednatel v místech, kde dodavatel provozuje činnost, požaduje pro zajištění požární ochrany dodržení některých pokynů, právních předpisů apod. je žádoucí, aby bylo zdokumentováno uplatnění těchto požadavků i směrem k dodavateli činnosti.


kontaktní osoba: npor. Ing. Zdeněk Ráž
odbor prevence MV-GŘ HZS ČR

©2018 - Sehaz Příbram s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Design Internet Pb s.r.o.